Správní radě VoZP se loni na podzim, po několika neúspěšných pokusech, skutečně podařilo odvolat generálního ředitele pojišťovny Karla Šteina. Stalo se tak z iniciativy Tomáše Kuchty a předsedkyně správní rady Lenky Poliakové, zástupců státu nominovaných ze strany ministerstev Andreje Babiše, stranou by však neměla zůstat ani velmi podivná role zástupce ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Károlyho, kterého ministryně Marksová (ČSSD) prosadila na místo zástupce státu jen krátce před mimořádným jednáním zářijové dozorčí a správní rady.
Do výběrového řízení na ředitele pojišťovny, které za účelem stabilizace pojišťovny a ukončení účelově vyvolané hysterie, nařídil uspořádat ještě ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, se přihlásilo 12 kandidátů, mezi kterými byl i dočasně jmenovaný generální ředitel Rostislav Zezula, nebo bývalý náměstek ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) Petr Nosek. Výběrová komise z nich do závěrečného kola, které bylo předmětem jednání správní rady VoZP konané dne 23. února 2017, vybrala tři, a to bez zveřejnění konkrétních výsledků všech kandidátů. Jak oznámila předsedkyně Lenka Poliaková, správní rada odhlasovala, že novým generálním ředitelem Vojenské zdravotní pojišťovny bude s účinností od 15. března 2017 Josef Diessl, který dosud pracoval jako provozně-technický ředitel Krajské nemocnice Pardubického kraje. Na tomto místě by se nezasvěcenému skutečně mohlo zdát, že se pověstný „vlk nažral,“ a že za celou patálií, směřující k destabilizaci jedné z největších zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na trhu, bude možné udělat tečku.
V článku, který vyšel před několika dny (ZDE), jsme se pozastavovali nad tím, že dosavadní ředitel Zezula za svůj krátký mandát stihl odvolat drtivou většinu vedoucích zaměstnanců pojišťovny (jednalo se o pět ze šesti členů nejvyššího vedení VoZP). Celá řada dalších zaměstnanců je aktuálně ve výpovědi, ukončení pracovního poměru se nevyhnulo ani pracovníkům informačního centra pojišťovny, kteří jsou invalidními důchodci. Krátká doba účinkování tohoto dočasného vedení, jehož jediným úkolem bylo zajistit stabilitu provozu pojišťovny do doby ukončení řádného výběrového řízení na nového ředitele, stačila k tomu, aby byl celý proces, vedoucí k naprosté destabilizaci, ochromení probíhajících procesů a ke ztrátě kontinuity řízení organizace, takřka nevratně završen.
Ve snaze identifikovat, kdo a jak vlastně nyní řídí pojišťovnu, a v jakém stavu by ji měl nový ředitel přebírat, však vyšly najevo ještě daleko závažnější skutečnosti.
Stávající generální ředitel Rostislav Zezula, který pojišťovnu dočasně vedl od konce listopadu 2016, rezignoval prakticky ihned po tom, co byl obeznámen s neúspěšnou kandidaturou ve výběrovém řízení, a to bez ohledu na možný dopad na chod pojišťovny. Jeho zástupce Miroslav Petrík, kterého si Zezula na pojišťovnu v prosinci loňského roku přivedl, a kterému ležel osud organizace tolik na srdci, že se vzdal své funkce hned následujícího dne, když si ovšem ještě těsně před tím nechal správní radou schválit dvě IT zakázky v řádu desítek milionů korun, zadávané bez otevřené soutěže společnosti, ve které před tím působil jako ředitel pro rozvoj obchodu. A správní rada k tomuto bezprecedentnímu počínání nezabránila…
Vzhledem k téměř naprosté spoušti, kterou po sobě oba dočasní šéfové po svém jepičím působení zanechávají, se v zásadě není čemu divit. V blízkém okolí pojišťovny je však veřejným tajemstvím, že Miroslav Petrík po sobě zanechává ještě jedno dědictví, když na VoZP zanechává na postu vedoucí personálního a mzdového oddělení Vendulu Pírkovou, kterou si stačil přivést z předchozího působiště, kde je rovněž spojuje mimo jiné případ vyplácení několikamilionového odstupného (obě kauzy jsou dobře popsány ZDE).
O tom, že devastace úspěšné pojišťovny byla od počátku záměrem, svědčí skutečnost, že dočasnému řediteli a jeho zástupci by měla být přiznána nemalá odměna ve formě šestiměsíčního manažerského platu na odchodnou. Střízlivým odhadem si tak za necelé tři měsíce usilovného přešlapování přijde dotyčný na 1,5-2 miliony korun, což by v rámci srovnání státních institucí jistě mohl závidět i pan premiér. Nutno poznamenat, že se nejedná o nějaké nekritické obviňování, manažerské cíle a smlouvu generálního ředitele, spolu se způsobem odměňování v souladu se základními dokumenty pojišťovny schvaluje správní rada VoZP. Ze zápisu z jednání správní rady z 25. 11. 2016 zveřejněného v obchodním rejstříku, jednoznačně vyplývá, že Lenka Poliaková, nominovaná za ministerstvo financí, byla bezprostředně po svém zvolení předsedkyní správní rady touto radou pověřena, aby se jmenovaným generálním ředitelem uzavřela příslušnou manažerskou smlouvu. Za jakých okolností podobná manažerská smlouva, a případně i další pracovní dohody obsahující nadstandardní „zlatý padák“ na VoZP vznikly, kdo je podepsal nebo mohl schválit – to je především odpovědností konkrétních členů správní rady, a také otázkou na ministerstvo financí – ovšem ve smyslu kontroly odpovědného nakládání s veřejnými prostředky.
Pravdou je, že jak Lenka Poliaková z ministerstva financí, tak především Tomáš Kuchta, náměstek ministra obrany, tedy v podstatě oba vyslanci Andreje Babiše, který je profilujícím zastáncem čistoty a transparentnosti, však na rozdíl od něho, tito vyvinuli až překvapivě značné úsilí k tomu, aby byli do vedení VoZP dosazeni lidé jako Beránek, Perutka, nebo Petrík, ale zejména dočasný ředitel Zezula, když zejména posledně jmenovaní jsou bezprostředně spojováni především se zdravotnickými lobbistickými skupinami, které zcela určitě nepatří mezi podporovatele myšlenek ministra financí.
Správní rada VoZP připustila situaci, kdy po panické rezignaci ředitele Zezuly dočasně pověřila řízením pojišťovny ředitele pražské pobočky, který ovšem rovněž patří do stejné opoziční party. Je možno se důvodně domnívat, že se z vývoje situace na pojišťovně ministr financí příliš radovat nemůže, protože pokud se zásadním způsobem neposunuly hranice mezi zájmovými uskupeními, pak tito lidé jednoznačně směřují k tomu, aby z celého boje o pojišťovnu nakonec profitoval někdo jiný.
V každém případě, s ohledem na skutečně kritickou vnitřní situaci, a stejně tak z důvodu očividných pokusů o vnější destabilizaci, není novému generálnímu řediteli příliš co závidět. Pokud by skutečně pominuly politické hrátky i ekonomický nátlak zájmových skupin, je možné Vojenskou zdravotní pojišťovnu opět úspěšně stabilizovat, ovšem pouze za předpokladu zachování kontinuity a pevné vnitřní exekutivní podpory. Tyto pozice a klíčoví zaměstnanci byli však do značné míry v průběhu posledních tří měsíců systematicky eliminováni, je tak skutečně otázkou, na co se lze v otázce dalšího rozvoje a pokračování činnosti VoZP ČR vlastně spolehnout. Na štěstí…? To bude nový generální ředitel potřebovat měrou vrchovatou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
