Jaroslav Moravec: Tomáš Garrigue Masaryk na mincích, 3. část

Ani jedna z těchto mincí však nebyla vydána ze státoprávních důvodů, a to kvůli zániku Československa před přípravou mince nebo během ní. V těch okamžicích totiž nikdo neměl chuť připomínat vznik právě zaniklého státu. V prvním případě vítězný návrh Josefa Jiříkovského portrét T. G. Masaryka neobsahoval, v druhém případě k přípravě výtvarných návrhů ani nedošlo.

Další velkou příležitostí pro motiv T. G. Masaryka bylo několik mincí z let 2016–2018, jejichž náměty se vztahovaly k počátkům československé státnosti. Byly to pamětní stříbrné pětisetkoruny k 100. výročí založení Československé národní rady a 100. výročí přijetí Washingtonské deklarace a zlatá desetitisícikoruna k 100. výročí vzniku Československa. Komisi pro posuzování návrhů na české peníze a následně i bankovní radu České národní banky však více zaujaly a byly realizovány návrhy s neportrétními, převážně heraldickými a alegorickými motivy.

Zatím posledním ztvárněním portrétu Tomáše Garrigua Masaryka na české minci je tak příležitostná oběžná dvacetikoruna vzor 2018 I. Společně s mincemi téže nominální hodnoty s portrétem Milana Rastislava Štefánika (vzor 2018 II) a Edvarda Beneše (vzor 2018 III) tvoří trojici mincí se společným označením „Významné osobnosti československého státu“. V roce 2019 je pak doplní druhá trojice dvacetikorun s portréty Aloise Rašína, Viléma Pospíšila a Karla Engliše (vzor 2019 I, II a III) se společným označením „Významné osobnosti československé měny“.

U příležitosti 100. výročí vzniku Československa v roce 2018 a 100. výročí zavedení československé měny a československé koruny v roce 2019 připravila ČNB celou řadu doprovodných aktivit, včetně peněžních emisí, tedy vydání mincí a bankovek. Převážná většina z nich má numismatický (sběratelský nebo investiční) charakter, což mimo jiné znamená, že jsou prodávány prostřednictvím smluvních partnerů pro prodej sběratelského materiálu relativně úzkému okruhu zájemců za ceny převyšující, a to podle charakteru těchto emisí i velmi výrazně, jejich nominální hodnotu.

Při postupném hledání vhodných peněžních emisí a dalších doprovodných aktivit, které probíhalo s přestávkami v letech 2014–2017, vznikl i návrh poskytnout některé peněžní emise širší veřejnosti, a to bez jakéhokoliv příplatku pouhou výměnou v nominální hodnotě. Tento návrh pak vyústil v přípravu již zmíněných šesti vzorů dvacetikorunových mincí a bankovky 100 Kč vzor 2018 s přítiskem k 100. výročí měnové odluky. Vlastně ze stejného důvodu byly před osmnácti lety emitovány také příležitostné oběžné mince 10 a 20 Kč vzor 2000, tzv. miléniové.

Od doby jejich vydání však došlo k zásadním změnám ve zpracování mincí. Část mincí přijatých obchodními subjekty při placení za zboží a služby jejich klienty je odváděna do obchodních bank, které je pak přímo nebo prostřednictvím jiných subjektů odvádějí do centrální banky. Ta je zpracovává (provádí kvantitativní a kvalitativní přejímku), mince padělané, pozměněné, napodobeniny a náhražky v tomto procesu vyřazuje a mince opotřebované a poškozené (tzv. neupotřebitelné či nevhodné pro další oběh) nahrazuje novými nebo upotřebitelnými. Do zpracovaných zásob ČNB se tak dostávají pouze mince vhodné pro další oběh, kterými jsou pak opačnou cestou dotovány obchodní banky a jimi další obchodní subjekty. Zpracování bylo původně prováděno ručně nebo jednoduchými technickými prostředky a později od druhé poloviny 90. let minulého století stále složitějšími zařízeními. Nejsofistikovanější systém zpracování mincí přitom provozuje právě ČNB, kde jsou mince verifikovány kombinací elektromagnetické a optické metody, při níž je jejich grafický obrazec (scan reliéfu lícní nebo rubové strany) porovnáván s referenčním softwarovým záznamem. Zpracování mincí vybranými povinnými subjekty bylo v roce 2011 vtěleno i do právní úpravy hotovostního peněžního oběhu, zákona o oběhu bankovek a mincí a jeho prováděcí vyhlášky.

V současné době používaná zařízení pro optickou verifikaci se pomalu blíží ke konci své živostnosti, jejich výrobce již neposkytuje možnost softwarového rozšíření a v nadcházejícím období dojde k jejich obměně za nové a modernější technické prostředky. Z tohoto důvodu nebylo možné uvažovat o ražbě příležitostných oběžných mincí v množstvích jako v letech 1990–1993 a 2000. Statisticky by totiž polovina mincí s odlišnou rubovou stranou byla v procesu zpracování vytřiďována jako nerozpoznaná, tedy nevhodná pro další oběh. To by znamenalo buď dvacetikoruny vůbec nezpracovávat, nebo vytříděné exempláře složitě ručně prohlížet a vracet do oběhu, nebo je hned při prvním zpracování úředně ničit jako nevhodné pro další oběh a nahrazovat jinými. Ve všech těchto případech by šlo o nenaplnění zákonného mandátu ČNB pečovat o bezpečnost, plynulost a hospodárnost peněžního oběhu.

Ražba příležitostných oběžných mincí v milionových nákladech tak v současné době není možná, naopak ražba v pouhých tisícových až desetitisícových nákladech byla považována za potenciálně příliš vzácnou a nedostupnou pro daný způsob distribuce, tedy výměnu za nominální hodnotu bez příplatku, který vždy odrazuje širší okruh zájemců. Rozhodli jsme se proto pro emisi 100 000 kusů každého vzoru, s tím, že bude-li zájem trvat, bude možné v relativně krátké době dorazit dalších 100 000 kusů. Praktické stránky zajištění výroby (proces uzavření smlouvy, zajištění polotovarů pro ražbu mincí, tzv. střížků, vyráběných v Německu, balení, dodávky atd.) nás nakonec vedly k objednání celých 200 000 kusů najednou.

Předpokládali jsme, že je to náklad s velkou rezervou dostatečný pro uspokojení všech trvalejších zájemců a ačkoliv to tak nyní nevypadá, tento předpoklad se s velkou pravděpodobností v dlouhodobém horizontu potvrdí. Současně jsme předpokládali, že při vynaložení určitého úsilí (ovšem dosti odlišného podle osobních poměrů zájemců) na výměnu si zájemci tyto mince trvale ponechají a nebudou je používat k placení, ačkoliv je získali za nominální hodnotu. Malé množství, které se do peněžního oběhu za nějakou dobu každopádně dostane, jeho bezpečnost a plynulost neohrozí. I tohoto záměru bude emisí v rozsahu 200 000 kusů pravděpodobně dosaženo, aniž jsme měli v úmyslu nechat někoho stát v dlouhých frontách nebo dokonce z jakéhosi momentálního zoufalství nechat kupovat mince za dlouhodobě numismaticky nesmyslné ceny od obchodníků a „obchodníků“.

Tak jako u příležitostných oběžných mincí z let 1990–1993 a 2000 jsou i pro vzory 2018 zachovány technické parametry a lícní strana předchozích vzorů, tedy dvacetikorun vzoru 1993. V zájmu výtvarného souladu nebyla na jejich výtvarné návrhy vypsána cena (dnešní zákonný pojem pro soutěž), ale jejich vytvořením byl přímo pověřen autor dvacetikorun obou vzorů Vladimír Oppl. Ten na rozdíl od Otakara Španiela a Miroslava Ronaie neztvárnil portrét T. G. Masaryka ani z profilu, ani en face, ale poprvé jako tříčtvrteční portrét v nízkém reliéfu. Komise pro posuzování návrhů na české peníze, která zasedala 4. ledna 2018, posoudila grafické návrhy Vladimíra Oppla a dala mu volnou ruku, které z více předložených variant převede do sádrových modelů. Zhotovené modely pak komise posoudila 20. února 2018, navrhla k realizaci portréty M. R. Štefánika a Edvarda Beneše, ale u portrétu T. G. Masaryka požádala o úpravu modelace vousů a snížení reliéfu obrouček cvikru. Upravený model pak komise schválila 13. března 2018 a 21. března 2018 ho potvrdila i bankovní rada ČNB.

Dvacetikoruny s letopočtem 2018 a portréty T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a Edvarda Beneše byly raženy v létě 2018 v množství po 200 000 kusech a do oběhu byly vydány 24. října 2018.

20 Kč vzor 2018 I, ocel plátovaná a galvanicky pokovená mosazí, průměr 26 mm, hmotnost 8,43 g. Návrh Vladimír Oppl, ražba Česká mincovna, a.s., Jablonec nad Nisou.

Na tomto místě měl tento příspěvek o T. G. Masarykovi na našich mincích končit. V okamžiku zveřejnění jeho poslední části však již máme za sebou pět dnů výměny. Emise příležitostných oběžných mincí vzorů 2018 vyvolala velký zájem veřejnosti, ale také kritiku a návrhy, jak mělo být správně postupováno jinak. Při veškerém respektu k jiným názorům je třeba konstatovat, že mnoho z nich zjevně vycházelo od lidí, kteří se jinak nezajímají o mince ani jiný obor sběratelství či investic do tohoto druhu zboží. Vznikla tak řada nedorozumění a terminologických záměn, v souvislosti s dvacetikorunami výrazně vzrostl zájem i o souběžně vydané zlaté mince k výročí vzniku Československa, byla poptávka po pamětních stříbrných mincích k výročí vzniku Československa, které ČNB vůbec neemitovala, přihlásili se noví zájemci o smluvní partnerství při distribuci sběratelského materiálu a doprodaly se i některé další mince, s výročím Československa nijak nesouvisející. Bude vhodné popsat a vysvětlit některé aspekty výměny, na seriózní analýzu však bude třeba ještě trochu času, a proto si ji ponechejme pro nějaký další příspěvek.

Jaroslav Moravec

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.