Dramatické (a drastické) události v Jemenu a Barmě – nově otevřených frontách světové finanční a energetické války – dokazují její nezvyklou podobu. Mizí rozdíl mezi tradiční válkou, ve které se používají tanky, letadla a pěchota, či podpora povstaleckých jednotek s jejich mobilními kolonami džípů vyzbrojených raketovými odpalovacími zařízeními, a nekonvenčními válkami, které se odehrávají na finančně-ekonomických, energetických, mediálních a dalších frontách.

Už neexistuje ani ta propast mezi válkami lokálními a globálními. Střety v odlehlých vesnicích mají dopad na finanční trhy New Yorku i Londýna, Moskvy nebo Šanghaje, na energetickou bezpečnost celých světadílů. Žijeme ve světě, kde se raketové útoky uskutečňují ve jménu burzovního kótování a útoky povstalců jsou organizovány kvůli zlomům v cenových trendech.

Sám proti celému světu

Ilustrativní příklad z posledních dnů: Ve Spojených státech byla 25. března plánovitě zveřejněna zpráva o objemu komerčních zásob ropy v zemi. Ty vzrostly o 8,2 milionu barelů oproti očekávaným 5,6 a dosáhly celkového objemu téměř 664 milionů barelů černého zlata. To je více, než kdykoli v historii. Zveřejnění informace mělo za cíl skokově snížit ceny ropy. Očekávalo se, že klesne až k hranici 50 dolarů za barel. Jenomže ke konci stejného dne naopak cena vzrostla o 4 % a dotkla se hranice 60 dolarů. Ceny ropy zvýšili Hútiové, kteří začali postupovat na všech frontách záhy po zveřejnění informace o amerických zásobách.

Právě 25. března dobyli letiště a vstoupili do největšího jihojemenského města Adenu. A navíc získali kontrolu nad ropnými poli, kde předtím hospodařila Al-Káida. Podle tvrzení dobře informovaných zdrojů přitom ještě před zahájením ofenzivy šíitských povstalců bylo prostřednictvím elektronických obchodů s finančními deriváty mimo kontrolu vládní SEC - v takzvaných šedých zónách - uzavřeno mnoho kontraktů na růst ceny, a nikoli na její snížení, které bylo oficiálně očekáváno po oznámení o rekordních zásobách ropy.