I my jako demokraticky zvolení zástupci šumavských obyvatel jsme museli přistoupit na ústupky a tak jsme souhlasili s návrhem, že I. nejpřísněji chráněná zóna parku by měla obsáhnout 26,53% jeho rozlohy. Umíme si představit, že by to mohlo být méně, ale víme, že nemůžeme prosadit vše, co chceme.

To ovšem platí i o druhé straně, která si musí uvědomit, že Šumava nejsou jenom tetřevi a kůrovec, ale žijí zde také lidé. A Ti také mají svá práva a chtějí například mít práci. Je logické, že nejvíce příležitostí jim nabízí turistický ruch. A proto zákon například připouští výstavbu lanovky z Klápy na Hraničník, která bude dopravovat lyžaře do rakouského střediska Hochficht, a dá zaměstnání stovkám obyvatelů lipenského regionu, kde například v Nové Peci je až sedmnáctiprocentní nezaměstnanost. Za posledních šest let se vystěhoval každý šestý obyvatel do 35 let věku! Já osobně sice nevidím důvody k tomu, aby se nemohlo lyžovat i na české straně Hraničníku, ale vím, že i v tomto případě je nutná shoda mezi různými názory.