Jak praví klasik, zedník zajímá novináře, jen když spadne z lešení. Pro mainstreamová média se ruské volby stanou důležité, až když bude některých z opozičních politiků protestovat proti výsledkům.

A dají se ony výsledky nějak předvídat?

K dispozici je celá řada nejrůznějších výzkumů volebních preferencí. Než se utopíme v číslech, můžeme provést základní obecné shrnutí: současné parlamentní strany mají menší prestiž než v době minulých voleb v roce 2011, ale žádná ze současných mimoparlamentních stran se po volbách do Státní dumy prostřednictvím systému poměrného zastoupení nedostane.

Týká se onen pokles i vládní prokremelské strany Jednotné Rusko?

Na této straně se nejlépe ukáže profil končícího politického cyklu. Strana Jednotné Rusko při volbách v roce 2011 získala 49,3 % odevzdaných hlasů, zatímco výzkum agentury VCIOM (Všeruské centrum výzkumu veřejného mínění) z konce srpna ji přisuzuje 41,2 % hlasů. Pokles je patrný i u komunistů (podle preferencí 7,7 % hlasů, ve volbách 2011 zisk 19,2 % hlasů). Ještě problematičtěji je na tom strana Spravedlivé Rusko: ta ve volbách získala 13,2 % hlasů a dnes by měla podle uváděného výzkumu 5,4 % hlasů. V některých výzkumech se strana Spravedlivé Rusko dokonce propadla až pod hranici 5 %, což je práh, jehož dosažení je předpokladem získání mandátů v systému poměrného zastoupení. Jiný osud prožívá liberálně-demokratická strana Vladimíra Žirinovského, která má podle posledních preferencí slíbeno 12,2 % hlasů, přičemž ve volbách 2011 jich získala 11,7 %. Obdobné výsledky uvádějí i výzkumy Centra Levada a Fondu veřejného mínění, který stále signalizuje volební smrt strany Spravedlivé Rusko.