Už před pár týdny jsem napsal, že se těším na derby pražských „S“, protože oba týmy jsou momentálně v optimální formě. Nedělní derby Slávie a Sparty mě proto nezklamalo. Mělo náboj, předvedlo velmi dobré a v některých případech vynikající výkony hráčů. Co však zůstalo na úrovni špatného kabaretu, byl výkon hlavního rozhodčího a videorozhodčího. Zavedení videa do posuzování sporných momentů v utkání považuji za velmi správnou věc. Je to krok správným směrem, ale v českých podmínkách je možné, aby se i takový moderní a veskrze objektivní nástroj stal předmětem manipulace. Tvrzení videorozhodčího, že měl k dispozici pouze a jen dva záběry, z kterých nebylo jasné, že slávista Josef Hušbauer byl před původním verdiktem hlavního rozhodčího, kterým Hrubeš odpískal penaltu, faulován brankářem Sparty Nitrou, je ubohé .

Díval jsem se na televizi doma a mně i komentátorům v televizi byla celá věc jasná. Faul to byl a desítka také. Nechci se pouštět do spekulací, ale celý postup obou rozhodčích vypadal tak, jako by Slávie prostě neměla penaltu kopat. Jako by nějaký loutkovodič mimo stadion anebo na něm, nechtěl připustit její vítězství. Přitom si vůbec nemyslím, že šlo o Spartu. O pár minut později obránce Sparty při rohovém kopu použil vůči hráči Slávie Součkovi chvat jiu-jitsu a složil jej kousek od branky. Byl to jasný faul a další penalta. Tato dvě pochybení rozhodčích připustila konečně i komise rozhodčích fotbalového svazu.

Viděl jsem však také záběry ze zápasu v Plzni, ve kterém Plzeň hostila herně velmi dobře disponovanou Ostravu. Viděl jsem jasný šlapák ve velkém vápně ze strany obránce Plzně na ostravského protihráče. Faul ve vápně je desítka. Rozhodčí však tento zákrok jaksi velkoryse přehlédl…