Páni senátoři to tehdy mysleli tak, že sportovci by na hry do Pekingu vůbec neměli jet. V souvislosti s tím, jak se měnil a profiloval postoj Státního departmentu (ministerstva zahraničí) USA k ZOH v Pekingu, se měnil i postoj české pravice.

U dalajlámy zřejmě usoudili protagonisté kampaně proti ČLR, že není dostatečně protičínský. Chce pro Tibet jen autonomii. A to je jim pochopitelně málo. Oni by rádi, aby dalajláma a jeho exilová vláda chtěli po Číně víc.

Další, dříve neuralgický bod pevninské Číny - Hongkong - je, zdá se nyní, úplně v klidu. Ale v argumentaci se vždy v obecné poloze dá říci, že toto město není spravováno podle zásad západní liberální demokracie. To skutečně není a nikdy ani nebylo. Za britské koloniální správy tam fungovala jen velmi omezená forma místní samosprávy. A Britové k ní byli dotlačeni až ve chvílích, kdy bylo zřejmé, že Hongkong bude po 99 letech okupace předán Číně.

Sin-ťiang je jiný příběh. Západ, respektive západní sdělovací prostředky tvrdí něco o koncentračních táborech v této provincii, kam jsou údajně přemisťováni k převýchově Ujgurové. Peking to vehementně popírá, s tím že se nejedná v žádném případě o koncentrační tábory. Ať je to ale jak chce, tvrzení odcházejícího ministra zahraničí USA Pompea, před více nežli rokem, o údajné genocidě Ujgurů, převzala do jisté míry také následující americká administrativa prezidenta Joea Bidena.