Na tomto rozhodnutí má lví podíl také hlavní kibic Ústavního soudu, kterým je v současné době jeho předseda Rychetský. Ten si plete svou pozici, jednu z nejvyšších v ústavním systému České republiky, s pozicí mluvčího tohoto soudu a bohužel, musím říci spíše jakéhosi kibice české politiky. Jako kdyby šéf Ústavního soudu byl šéfem třetí parlamentní komory. A to podle Ústavy opravdu není. Když mluvčí prezidenta Zemana oznámil před několika týdny kandidaturu Petra Poledníka na ústavního soudce, překvapila mě nekorektnost a vlastně nestoudnost Rychetského při jeho veřejném vyjádření k tomuto kandidátovi.

Prý si tam představoval na uvolněném místě ženu s tím, že Petra Poledníka nezná a že neví nic o jeho publikační činnosti v oblasti ústavního práva. JUDr. Poledníka znám řadu let. Je to advokát s výtečnou pověstí, kvalitní rozhodce a slušný a moudrý člověk. A hlavně praktik.

Každý advokát z titulu své pracovní náplně musí znát základní principy ústavního práva této země. Připomenu jen, že Rychetský, když byl v roce 2003 jmenován Václavem Klausem coby prezidentem do funkce předsedy Ústavního soudu, neměl na svém kontě žádné významnější práce z oblasti ústavního práva. Pokud vím, tak za dvacet let tento deficit ve své publicitě neodstranil.