Jiří Pondělíček: Listopad 1989 - o co vlastně šlo?

16.11.2017 19:37 | Zprávy

Když jsem na podzim roku 1989 chodil po Praze s trikolorou a připadal si jako tvůrce dějin, občas jsem narazil na odlišný názor. Zejména u několika starších lidí jsem se nesetkal s velikým nadšením pro nastávající změny. Obávali se nezaměstnanosti, tlaku Německa, chudoby, návratu šlechty … tehdy jsem je nebral vážně. Dnes už vím, že měli pravdu.

Jiří Pondělíček: Listopad 1989 - o co vlastně šlo?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska 17. listopadu

Od té doby jsem o událostech toho roku mnoho přemýšlel. Dost jsem si o tom vyslechl, dost přečetl. Průběh a spád událostí byl zpracován dopodrobna. Pozadí je ale dodnes neobjasněné a oč tehdy vlastně šlo, je stále předmětem spekulací a dohadů různé míry přesvědčivosti. Takové spekulace se právě nyní dopustím i já.

Jedno mohu okamžitě na základě vlastní úvahy konstatovat s jistotou. O svobodu člověka a lepší budoucnost Československa docela určitě nešlo.

A o co tedy? Připomeňme si nejprve celkovou situaci.

V osmdesátých letech stárla vládnoucí garnitura KSČ, vynesená k moci invazí pěti zemí Varšavské smlouvy a následnou tzv. normalizací. Funkcionáři strany ztráceli na autoritě a postupně slábl i jejich vliv. Nastupovala nová generace, které bylo jasné, že musí dojít k řadě změn a celkovému uvolnění režimu. Inspirací byla jednak sovětská perestrojka a politika M. S. Gorbačova a v neposlední řadě i ideje reformátorů z roku 1968. Postupné uvolňování a řešení nahromaděných problémů začínalo být znát v běžném životě občanů. Z iniciativy stále přežívajících normalizátorů docházelo ale také k mocenským zákrokům proti projevům nespokojenosti občanů, které vedly k podráždění veřejnosti. Zákroky to byly poměrně tvrdé a naprosto zbytečné. Nadějný vývoj ale už bylo nesnadné zastavit, zvlášť proto, že tito političtí dinosauři už dávno nemohli spoléhat na jakoukoli zahraniční podporu, jako tomu bylo v srpnu roku 1968.

Taková situace slibovala ale nejen zlepšování kvality života obyvatel Československa ale mohla být a já si myslím že byla, i příležitostí pro určitý typ lidí. Není nic tajného na tom, že minulý režim vytvořil své elity. Nejen stranické funkcionáře ale i osoby, které dosáhly poměrně významných mocenských a profesních pozic. Měli slušné příjmy, vyjížděli do zahraničí a těšili se značným výhodám a privilegiím. Ovšemže když vyjížděli do kapitalistické ciziny, často se zavázali StB k poskytování informací, tedy ke spolupráci. Při tom nemuseli nikoho nějak významně poškodit a jejich figurování v seznamech StB až tak mnoho neznamená.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

vstup do vlády

Jaké jsou vaše 3 hlavní podmínky, přes které nejede vlak, a za jakých byste šli do vlády s ODS a spol? Nebo s ODS už nikdy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Alena Maršálková: Přehlídka penisů a vulv opět na scéně!

15:49 Alena Maršálková: Přehlídka penisů a vulv opět na scéně!

Podle nabídky Západočeském divadle v Chebu, je po červnové premiéře připraveno další představení na …