Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský VIII.

06.03.2016 17:27 | Zprávy

V první polovině třicátých let zdánlivě nejmenší starosti tehdejšímu vedoucímu redaktorovi Františku Hodačovi [i jeho kolegům Stanislavu Režnému a později též Vladimíru Klimeckému (od r.1934)], národohospodářům a čtenářům z řad Průmyslové jednoty dělali stav československé ekonomiky (s výjimkou roku 1935, kdy se zabývali devalvací), průmyslu (cukrovarnictví, nařízení proti zastavování práce) ale i zemědělství (zemědělské důchody, vliv venkova na nezaměstnanost, obilní monopol). Ve skutečnosti platí, že od r. 1933 hospodářství Československa a jeho změny jsou popisovány v konjukturních přehledech. Pro její hodnocení se začal používat tzv. Maiwaldův index.

Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský VIII.
Foto: Archiv
Popisek: Josef Gruber

Daleko více jím leželo na srdci finanční hospodářství ve čtyřech letech za sebou (berní právo, státní rozpočet a správa, zdanění, veřejné a samosprávné finance a investice, financování války, hospodářské a finanční sankce). Největší potěšení jim přenášelo se zabývat vývojem v zahraničí (mezinárodní obchodní komora, světová obilní konference, zahraniční obchod Anglie, Německa a podunajských států, Evropská unie, hospodářská spolupráce ve střední Evropě, Investment Trust, Yongův plán, mezinárodní úvěrová krize, měnová politika, plán zemědělské výroby v USA, celní válka Polska a Německa, zásahy státu do hospodářství, clearingové smlouvy).

Ve třech letech za sebou 1932-1934 se rozhodli věnovat větší pozornost dopravě (labská plavba, dopravní tarify, hospodaření ČSD, dálnice), statistice (sčítání lidu a živností, daňová statistika, stav platební bilance států, index velkoobchodních cen) a v letech 1932 a 1933 obecným hospodářským otázkám (ekonomie a filozofie, teorie hodnoty, Keynesova teorie šetření, deflace, reflace, teleologická teorie, doložka nejvyšších výhod a preferencí, autarkie, krize kapitalismu, hospodářský plán, teorie peněz a úroku), a v letech 1931 a 1934 sociálním otázkám (nezaměstnanost, pojištění, zprostředkování práce). Současně se snažili uchopit také téma obchodu (cizinecký ruch v platební bilanci, zahraniční obchod a jeho budoucnost, podpora vývozu, elastičnost poptávky). Tématem peněžnictví se časopis ve větší míře než malé zabýval v r. 1934 (československá koruna, únik kapitálu do ciziny, význam stříbra a zlata, podíl bank na tvorbě kupní síly). Takový laboretismus pana redaktora vůbec nezaujal.

Ti čtenáři, kteří požadovali pestrost výběru (liberalismus, ústavní reforma, migrace, sto let Průmyslové jednoty, reforma právnického studia), tak si přišli na své pouze v r. 1934, ale i tehdy pokud si chtěli v rubrice Články přečíst něco o hospodářství Československa, tak museli sáhnout po jiných periodikách.

Lze-li opomenout analýzy některých zajímavých zahraničních jevů, tak největší pozornost byla věnována v 1931 obecným hospodářským otázkám, obchodu a peněžnictví (vždy po čtyřech článcích), v roce 1932 obecným hospodářským otázkám (7 článků) a v r. 1933 finančnímu hospodářství (7 článků) a opět obecným hospodářským otázkám (6 článků). V r. 1934 se finančním hospodářství zabývalo 7 článků, rovněž tak peněžnictvím, ale oblast obchodu pokrylo dokonce 8 článků. V r. 1935 osm článků bylo věnováno tématu finančního hospodářství.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Volební zradu čekám z Hradu

15:17 Vladimír Ustyanovič: Volební zradu čekám z Hradu

S určitou míru nadsázky si dovolím přeložit, co prezident Trump sdělil takzvaným evropským lídrům v …