Daleko více jím leželo na srdci finanční hospodářství ve čtyřech letech za sebou (berní právo, státní rozpočet a správa, zdanění, veřejné a samosprávné finance a investice, financování války, hospodářské a finanční sankce). Největší potěšení jim přenášelo se zabývat vývojem v zahraničí (mezinárodní obchodní komora, světová obilní konference, zahraniční obchod Anglie, Německa a podunajských států, Evropská unie, hospodářská spolupráce ve střední Evropě, Investment Trust, Yongův plán, mezinárodní úvěrová krize, měnová politika, plán zemědělské výroby v USA, celní válka Polska a Německa, zásahy státu do hospodářství, clearingové smlouvy).

Ve třech letech za sebou 1932-1934 se rozhodli věnovat větší pozornost dopravě (labská plavba, dopravní tarify, hospodaření ČSD, dálnice), statistice (sčítání lidu a živností, daňová statistika, stav platební bilance států, index velkoobchodních cen) a v letech 1932 a 1933 obecným hospodářským otázkám (ekonomie a filozofie, teorie hodnoty, Keynesova teorie šetření, deflace, reflace, teleologická teorie, doložka nejvyšších výhod a preferencí, autarkie, krize kapitalismu, hospodářský plán, teorie peněz a úroku), a v letech 1931 a 1934 sociálním otázkám (nezaměstnanost, pojištění, zprostředkování práce). Současně se snažili uchopit také téma obchodu (cizinecký ruch v platební bilanci, zahraniční obchod a jeho budoucnost, podpora vývozu, elastičnost poptávky). Tématem peněžnictví se časopis ve větší míře než malé zabýval v r. 1934 (československá koruna, únik kapitálu do ciziny, význam stříbra a zlata, podíl bank na tvorbě kupní síly). Takový laboretismus pana redaktora vůbec nezaujal.

Ti čtenáři, kteří požadovali pestrost výběru (liberalismus, ústavní reforma, migrace, sto let Průmyslové jednoty, reforma právnického studia), tak si přišli na své pouze v r. 1934, ale i tehdy pokud si chtěli v rubrice Články přečíst něco o hospodářství Československa, tak museli sáhnout po jiných periodikách.

Lze-li opomenout analýzy některých zajímavých zahraničních jevů, tak největší pozornost byla věnována v 1931 obecným hospodářským otázkám, obchodu a peněžnictví (vždy po čtyřech článcích), v roce 1932 obecným hospodářským otázkám (7 článků) a v r. 1933 finančnímu hospodářství (7 článků) a opět obecným hospodářským otázkám (6 článků). V r. 1934 se finančním hospodářství zabývalo 7 článků, rovněž tak peněžnictvím, ale oblast obchodu pokrylo dokonce 8 článků. V r. 1935 osm článků bylo věnováno tématu finančního hospodářství.