Jiří Řezník: Peroutkův „Dnešek“ a dnešek Ferdinanda Peroutky

02.09.2016 12:29 | Zprávy

Včera začlo další kolo soudního projednávání pře mezi pražským Hradem a vnučkou Ferdinanda Peroutky o článku Hitler je gentleman. Je na místě konečně připomenout, že 27. března 2016 uplynulo 60 let od započetí vydávání týdeníku Dnešek, který vycházel od do 1948. Nikdo se známých zemanobijců, tvářících se jako velcí obhájci významu díla a neposkvrněné čistoty Ferdinanda Peroutky, si na toto výročí nevzpomněl, i když k tomu byla v rozjitřené atmosféře příležitost díky pouhé zmínce o jeho dvou či tří možných výrocích o Židech a Hitlerovi v projevu pana presidenta.

Jiří Řezník: Peroutkův „Dnešek“ a dnešek Ferdinanda Peroutky
Foto: Archiv Slávky Peroutkové
Popisek: Ferdinand Peroutka

S využitím údajů, uvedených v práci Julie Veselé  a po jejich doplnění lze portrét tohoto týdeníku načrtnout ve zkratce takto: 27. března 1946 vyšlo první číslo nového časopisu pod názvem Dnešek a s podtitulem „nezávislý týdeník“. Udržením „nezávislosti“ a odmítáním stranictví, které bylo v letech 1945–1948 nutností, chtěl navázat na linii Přítomnosti.  Poslední číslo vyšlo 19. února 1948. Týdeník Dnešek formálně vydávalo Sdružení kulturních organizací a vycházel v nakladatelství Františka Borového. Řídil jej Peroutka a odpovědným redaktorem se stal Edvard Valenta. S Dneškem spolupracovali například Jiří Brdečka, František Kafka, Bohuslav Brouk,  Jaroslav Drábek, Josef Grňa, zahraniční přispěvatelé Evžen Erdély a Walter Tschuppik. O divadle psali Milan Machovec a Miroslav Rutte, o hospodářství Bohumil Bílek či Karel Taraba. Největší věhlas mezi autory získal publicista Michal Mareš díky cyklu reportáží s tematikou o odsunu Němců z pohraničí.

Týdeník měl 16 stran ve formátu A3  a jeho cena byla 3,50 Kčs. Rozsah prvního ročníku činil 816 stran a rozsah druhého ročníku činil 732 stran většinou s využitím drobného písma. Graficky byl Dnešek zcela bez výtvarného doprovodu. V týdeníku se nevyskytovaly žádné kresby ani fotografie. Na titulních stranách byly zvýrazněny aktuální témata většími fonty. 

Časopis Dnešek byl rozčleněn do rubrik, které ale byly v některých číslech vynechány z důvodu zastoupení rozsáhlých témat v rámci dalších rubrik., či doplněny o jiné rubriky. Za stálé rubriky lze označit rubriku Doba a lidé, Dokumenty, Dopisy, Otázky a odpovědi, Politika, Poznámky, Úvodník. Za občasné rubriky Feuilleton, Národní hospodář, Věda a práce, Život a instituce. V týdeníku vycházela na předposlední straně kulturní rubrika Svět knih. Týdeník byl doplněn i reklamou. Poslední číslo Dneška vyšlo 19. února 1948. S ohledem na dobovou situaci se i toto periodikum věnovalo rozboru socialismu a politické převaze KSČ. Dnešek často ostře polemizoval s komunistickým týdeníkem Tvorba a zejména s předním komunistickým novinářem Gustavem Barešem..

Redakce Dneška dávala polemikám hodně prostoru a často publikovala i opoziční názory komunistů. Je to sice možné, nícméně z  dopisu jinak vcelku známé persony Z. Lahulka-Faltýna redakci časopisu Tvorba (12. 3. 1947, ročník XVI, č. 11, s. 207) lze se dozvědět, jaký měl časopis ohlas ve veřejnosti:Mám známou úřednici. Není v žádné straně, ale má velmi rda naší republiku a je upřímná vlastenka. Čte však horlivě Dnešek a věří panu Peroutkovi na slovo. A výsledek? – Nic u nás není dobré, k ničemu to nevede, všichni jsou lháři, lednové výsledky dvouletky jsou demagogie, vůbec všichni jsou demagogové, protože kdyby bylo co pochválit, pochválil by to v první řadě objektivní novinář Peroutka. A pan Peroutka zatím sbírá spadlé zedníky a o úspěších těch, kteří zůstali na lešeních a v továrnách – ani slovo. A tak plije pan Peroutka objektivně do studánky dobrých českých lidí, kteří mu věří a ze kterých vychovává soustavně nepřátele našeho státu, vlády a všeho, co se u nás děje. Myslím, že ví velmi dobře, co dělá a proč to dělá. Nejde o tu úřednici. Dělníci Dnešek nečtou a kdyby četli, museli by jenom nadávat, nebo se opovržlivě smát, že Dnešek nic neví o tom, jak horníci obětovali neděle a jak byly překročeny lednové plány dvouletky, Jak vidí jenom špatné a nechce vidět žádný jas a světlo. Nevadí. Soudr. Bareš podržel p. Peroutkovi před očima vlastní jeho zrcadlo.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Jan Farský byl položen dotaz

Ukrajina jako štít před Ruskem

To tvrdíte vy. Ale je to opravdu tak? Není tím štítem spíš naše členství v NATO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Cirkus, nebo virus Fiala

10:35 Vladimír Ustyanovič: Cirkus, nebo virus Fiala

Tímto titulkem si dovolím odkázat se na knihu Cirkus Fiala, kterou napsali zástupce Parlamentních li…