Jiří Vyvadil: Asad volá po návratu uprchlíků, ale my se handrkujeme o přijetí 50 z nich

18.09.2018 19:26

Je to na hlavu a ve skutečnosti není rozdíl mezi Babišem a Šojdrovou.

Jiří Vyvadil: Asad volá po návratu uprchlíků, ale my se handrkujeme o přijetí 50 z nich
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Vyvadil

Žijeme ve světě, kdy Merkelová objíždí africké státy a žadoní, aby přijali číst migrantů. Nikdo jí na to nejde, protože pro jejich politické představitele, ale i rodinné příslušníky migrantů je prostě výhodné, aby odcházeli do civilizovaného světa. Snižuje se nezaměstnanost a navíc často příbuzní někde v Holandsku či Německu živí své africké rodiny.

V tomto ohledu je nesmyslná myšlenka i Andreje Babiše, že to chce jakýsi nový Marschallův plán. Těžko. Vývoj ukazuje, že národy některých kontinentů až zázračně prosperují : Japonci, Číňané, jižní Koprejci, Indové a dnes i Vietnamci atd. by nám v mnohém mohli být příkladem, ale Afrika, a to nejen z důvodu zhoršujícího se klimatu živoří.

Je ovšem jedna země, kterou Západ odsoudil k živoření, ač má nesmírnou touhu k životu a ač podle neutrálních pozorovatelů tam silně převažuje pozitivní touha k lepšímu. A tou je Sýrie.

Má ovšem jeden problém. Kdykoliv Západ rozhodl, že šéf musí být zlikvidován, vždycky se to stalo. Mrtvý Hussajn či mrtvý Kadáfí by mohli vyprávět, kdyby mohli. Stejný osud měl stihnout kdysi miláčka západu, absolventa Harvardu syrského prezidenta Asada. Asad must go, bylo heslem po dobu osmi let. Jenomže Asad jako první na smrt odsouzená vzpurná hlava státu přežila a tak jak přicházejí zprávy, má podporu skvělou.

Nuže tato legitimní a legální hlava státu  vyzývá svět, aby umožnil návrat uprchlíků. Samozřejmě, že ne všech, islámští teroristé ať si zůstanou v cizině. Ale i  tak by jistě milión Syřanů režim rád do země vzal.

Ale svět to odmítá. Sýrie je přece tak nebezpečná. No když si prohlížíme fotografie nočního Damašku či jiných míst, které čas od času posílá snad nejkvalitnější česká blízkovýchodní reportérka Tereza Spencerová a vidíme stovky veselých lidí užívajících si konečně dny klidu, tak marně vidíme nebezpečí.

I před několika dny, kdy se vše zdálo, že směřuje k válce o Idlíb, Tereza překvapivě sdělovala, že mimo nejbližší okolí Idlíbu to nikoho nezajímá. A pozor, abych nebyl, což stejně budu, označen za Putinova agenta i snad nejznámější světový novinář pracující v oblastech konfliktů po dobu několika desítek let Robert Fisk z ještě před pár dny monitoroval, že viděl kolem jižní hranice Idlíbu álo syrských jednotek, jako kdyby Damašek ofenzívu ani v plánu neměl. Čert aby se v tom vyznal.

To, že Izraelci  útočí na Sýrii a způsobili sestřelení ruského letadla IL-20 se 14 vojáky snad těžko můžeme Asadovi vyčítat.

Ale k věci. Šojdrová se svým návrhem přijmout 50 sirotků, kteří možná páchali v Sýrii zvěrstva je směšná.

Ale i Babiš, abych ho mohl respektovat by měl mít odvahu říci: Asad chce přebírat syrské uprchlíky. Jsme zemí, která po celou dobu konfliktu se Sýrií udržovala diplomatické vztahy. Kdo jiný než my, by měl zprostředkovat navracení migrantů.

Asi se to nebude líbit Merkelové, která doslova zuřila, když s tímto návrhem přišla v Bundestagu AFD. Ale když vydrží tlak Orbán, měl by ho umět vydržet i Babiš.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…