Jan Palach – jak známo – celým svým srdcem i rozumem se upínal k Pražskému jaru. A buďme upřímní, byla to nejnosnější událost českých dějin 2. poloviny 20. století. Mladí celé Evropy znechucení více méně z toho, z čeho jsme znechucení my dnes, hledali alternativy a socialismus s lidskou tváří byl v bouřlivém roce 1968 byl nejpozitivnějším produktem onoho roku, přitažlivý, opojný, lidský.
Nad hrobem Jana Palacha promluvil – a jinak to ani nemohu nazvat – skřet šířící nenávist a fanatismus...Karel Schwarzenberg a řekl „Musím říci, že když se podívám, co jsme s tou svobodou udělali, tak se stydím, když tady stojím. Opravdu se stydím, a každý by se měl dnes zamyslet, jakou oběť on přinesl a jak se dneska ke svobodě chováme,“ řekl.
A já se stydím, že tento člověk má tu drzost takto vystupovat. Kdyby Palach žil, tak jako humanisticky cítící radikální levičák by musel zvracet. .
Snad ještě nevkusnější připomínka oběti Jana Palacha je dnešní manivestace proti islámu...Nemám rozhodně nic proti manifestacím, ale Jan Palach byl veskrze pozitivní humánně zaměřený člověk. Opakuji, chtěl socialismus s lidskou tváří. Rozhodně by se neúčastnil navíc zcela zbytečné manifestace zaměřené proti islámu. Chtěl pozitivum, ne negaci.
Honzo Palachu, rozrušil jsi kontury moci jak v době svého činu, tak zejména v roce 1989, kdy v lednu státní moc z Tebe doslova hysterčila.
Omlouvám se Ti za nechutného Schwarzenberga, rakouského šlechtice, který se dodnes nenaučil česky a neustále nás tady otravuje a omlouvám se za tu antiislamistickou akci, která se má dnes konat, ale jejíž smysl by Ti zřejmě byl zcela cizí.
autor: Jiří Vyvadil