Jiří Vyvadil: Erdogan se odmítá setkat s Pencem. Ať přijede Trump, vzkázal. Dobré co?

16.10.2019 16:18 | Zprávy

V Sýrii se rozhoduje, který stát má ještě jakou váhu, který už nemá a který ji bude mít… A ještě více, která postava světové politiky a co znamená… Nechte se překvapit.

Jiří Vyvadil: Erdogan se odmítá setkat s Pencem. Ať přijede Trump, vzkázal. Dobré co?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Vyvadil

Kdo jen věci trochu sledoval, a to i zpětně, tak ví, že směr v Sýrii už po mnoho let určuje Vladimír Putin, opírající se o trvalou spolupráci s Erdoganem, Rafsandžáním, ale kooperující se všemi hráči na Blízkém východě včetně Izraele, Saúdské Arábie, SAR atd.

Mimochodem výjimečně musím pochválit ČT, protože i reportéři této „fake news televize“ například popisovali přijetí Vladimíra Putina v Saúdské Arábii v podstatě jako muže prvořadého světového významu, jehož vliv v této oblasti je zcela mimořádný, státníka, který se s každým domluví a respektuje, pokud je to možné, všechny oprávněné zájmy všech účastníků jednání.

Svým způsobem je až komické, že obvyklou obranou Erdogana, když mu někdo předestře výtky Evropské unie či Ligy arabských států, je, že vše telefonicky konzultuje s Putinem. Už i poradci Putina se musí ostře vymezovat, že žádný souhlas s vojenskou intervencí nebyl dán. Byl – nebyl. Už teď Bašáru Asadovi spadl do klína dar, mající hodnotu zlata, že prakticky po jednom týdnu turecké intervence proti Kurdům získal kompetenci, byť jen vojenskou, nad většinou území, tvořících až dosud faktickou (ne domluvenou) kurdskou autonomii, kam noha vládního vojáka nesměla ani vkročit… Co víc si může přát? Zadarmo a vlastně bez jediného výstřelu. To prostě nemá chybu.

Ano, je to realizace Putinovy dohody století, kterou tak trefně nazval britský Guardian, a která po pouhých šesti dnech byla uzavřena na ruské vojenské základně mezi Kurdskými milicemi a syrskými jednotkami o spolupráci, kde se určuje, kdo, kde a kam přijde, kam nepřijde, co obsadí a co neobsadí. Kurdové si zachránili život a to přece není málo. Kdyby uzavřeli dohodu s Asadem už dříve, nikdy by Putin tureckou intervenci nepřipustil. Takhle Putin jako ochránce stability Sýrie a Asad jako jeho nominant budou tak jako tak vítězi.

Už někde jsem psal – a omlouvám se, že se opakuji – že Erdogan v podstatě nebere NATO (co mu také může udělat), nebere EU (stejně nikdy nebude členem), nebere usnesení Ligy arabských států (stejně tato organizace byla vždycky kam vítr tam plášť), ba nebere ani výzvy amerických kongresmanů. Zdá se, že jediné dvě světové postavy, které respektuje, jsou Vladimír Putin (tomu téměř visí na sluchátku) a Donald Trump.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Andrej Babiš byl položen dotaz

Proč jste se vzdal Agrofertu?

Budoval jste ho snad půlku vašeho života a teď se ho vzdáte, kvůli možným čtyřem rokům, které ani nejsou jisté, abyste byl premiér? Stojí vám to za to? A co budete dělat za 4 roky? Plánujete být dál v politice?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Antické drama? Ne, jenom hospodská šmíra

9:18 Ivo Strejček: Antické drama? Ne, jenom hospodská šmíra

Tváří se to málem jako nástin antického dramatu, ve kterém jde o záchranu české demokracie, a ona je…