Podobné pocity jistě známe i u nás a nejen v souvislosti se současnou exponovanou protiruskou kampaní. Mnohý z nás už ani neposlouchá televizi či rozhlas a nečte noviny, tím méně časopisy. Nejen v USA, ale i u nás chce samozvaná mediální elita společnosti diktovat, co je správné a co nikoliv.

Když už jsme u toho 21. srpna, stojí za povšimnutí, že nikdo z těch rozhořčených protiruských aktivistů si nepřipomíná mnichovskou zradu, kdy nás „demokratická“ Francie a Velká Británie vydala bez oka mrknutí nacistické zvůli. Nebýt především Sovětského svazu, jehož tuším 150 tisíc rudoarmějců padlo na našem území za naše osvobození, a zapomínají, že německá okupace ve svých důsledcích měla vést dle zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha k likvidaci českého živlu na našem území.

Jde stále o zásadní střet v pojetí novodobých dějin, a když například Miroslav Kalousek prohlásil, že nejsme úspěšní jako Německo, protože jsme vyhnali sudetské Němce, a nebere přitom v úvahu, že oni tvořili pátou kolonu pro nástup Adolfa Hitlera, a jeho poslanci volají po válce s Ruskem (viz geniální Langšádlová), je jasné, komu média slouží.