Ale nemylme se. To není chyba slovenských voličů. Voliči se vždy chovají podle politické nabídky. A tady jde o zcela zásadní selhání Roberta Fica a jeho strany Směr. Robert Fico měl v ruce všechny mocenské karty, avšak poslední dva roky a poslední půlrok zvlášť se choval z hlediska zodpovědnosti lídra strany, která má absolutní většinu v parlamentu, zcela nepříčetně. Jeho debakl je zcela zasloužený.

Namísto toho, aby využíval dobrých hospodářských výsledků, které země dosahovala, ve strategický posun dál a investoval do rozvoje infrastruktury, do školství či zdravotnictví, spřádal komické sociální balíčky typu vlaků zadarmo, příspěvků na lyžařské potřeby apod. I sociálně cítící pozorovatelé museli být na rozpacích.

Snad největší fatální chyba se však týkala až fanatického šíření strachu.

Jestliže předseda vlády, který má všechny předpoklady řešit všechny problémy země, si v posledním roce jako jediné téma vybral problém migrace, ačkoliv na Slovensku není pomalu ani jeden uprchlík, není mu pomoci. A když den před volbami si zajede na řecko-makedonskou hranici, aby s ustaranou tváří hořekoval po dobu 20 minut před kamerami, jak je ta migrační vlna hrozná a že nedopustí ani jednoho uprchlíka na Slovensko v situaci, kdy ani jeden migrant ze Sýrie by ani na vteřinu na Slovensko nevyrazil, mohl si člověk jen poklepat na čelo.