Mimochodem Čína, která nechala zhotovit mohutný pomník Karla Marxe a věnovala jej městu Trevíru, je zářným příkladem, jak lze tvůrčím způsobem uchopit kapitalismus, svázat jej dle potřeb státu a učinit ze své země nejrychleji se rozvíjející kapitalistickou velmoc. Junckera jsem kritizoval mnohokrát, kvůli jeho byrokratickému eurocentralismu či podpoře politice migrace, ale za tento přístup, stejně jako za jeho jednoznačné přitakání potřebě nezbytné spolupráce Evropy a Ruska si zaslouží palec vzhůru

Žijeme v době revoluční, kdy se rozbíjejí stará dogmata a proti odporu mainstremu a establishmentu je třeba otevřít svět otevřené diskuze a odvahy překonávat zastaralé.

Václav Klaus se až hystericky obul do Karla Marxe a označoval ho za toho, kdo přinesl milióny mrtvých. No co chceme od politika, který možná krátce u nás zazářil svými učebnicovými poučkami ve prospěch kapitalismu přes přívlastků. Přežili jsme ho a mnozí jej oceňují ně pro jeho geniální ekonomické myšlenky, které nepřinesl, ale například za odvahu, se kterou kritizoval válku v Iráku, či brojil proti Lisabonské smlouvě. Ovšem proti velikosti Marxe je fakt ničím, zejména když o Klausovi za chvíli nikdo už nebude vědět, ale Čína bude nepochybně světovou ekonomickou velmocí, a odkazující na Marxovo učení.

I to chce učinit dvě poznámky.

Je věcně jedno, zda ideologie vykládající svět a zavádějící povinný návod k chování lidí i institucí odkazuje na Boha či rozum. Pokud zavazují své stoupence k jejich bezvýhradnému dodržování a pokud dokonce vynucují jejich dodržování navenek a často i silou za cenu bojů a represe. není mezi nimi rozdíl.