Že je země etnicky i směřováním rozdělená na západ a východ, je každému jasné, že v mimnulých měsících ztratila dle odhadu 60 -70 % těžké bojové techniky víme i od Porošenka, že  je za 25 let své existence zplundrována svými politiky bez ohledu, zda byli proruskými či prozápadními a že poslední rok představoval dle odhadu propad HDP o 8%, pokles exportu o 25 % a další růst nezaměstnanosti. Že zejména na Západě  je naprosto vřele vzýván fašista Bandera, který je i pro na Volyňské Čechy symbolem utrpění a genocidního chování a mnoho kandidátů s jeho jménem na rtech směřuje do ukrajinského parlamentu.

Že podle odhadů za oněch 25 let uprchlo z Ukrajiny zejména za prací 5 miliónů Ukrajinců je rovněž obecně známo a že v posledním roce jdou počty do statisíců, je takéjasné.

Když se v takové situaci pár rodin našich krajanů  přeje přestěhovat do České republiky, téměž mrazí, že premiér této země tato přání odmítá s poukazem, že by to mohlo být součástí ruské propagandy a že by to mohlo způsobit ve vztahu s Ukrajinou vážné problémy...

Taková slova snad ani neměl pronést. Marně přemýšlím, co Ukrajina může přinést pozitivního. Ona se přece umně prosadila coby trvalý a chronický žadatel o pomoc, tu zbraní, tu peněz, tu v ulehčení vízové politiky.

Na oplátku však Ukrajina nedělá nic, aby ukázala, že se lepší a že do Evopy patří.  Bez trestu nechá lynčovat poslance s opačným názorem, bez trestu ponechává případy odebírání tělesných orgánů, a s  obrovskou podporou se nesou hesla extremistů po vymýcení celého Východu.