Jinými slovy zastávali názory, které dnes sdílí Macron, Merkelová, Italové všech politických směrů, Bulhaři, Slovinci, Maďaři či Slováci, a nikoliv v poslední řadě Rakušané coby stále přítomná entita a nepochybně nejrozvinutější země EU, ekonomicky i politicky ve střední Evropě Rakousko, že bez Ruska nelze dnes řešit žádný zádní geopolitický úkol a světa. A jak říká jinak u nás nenáviděný Jean-Claude Juncker, bezpečnost Evropy si nelze představit bez spolupráce s Ruskem.

Čeští ministři zahraničních věcí jistě s výjimkou Jiřího Diensbiera st. připomínají ministry zahraničních věcí předlistopadového režimu. Tupí, bez invence a rozhodně nenavazující na úctyhodné tradice Masaryka a Beneše.

Když dnes posloucháme televizní či jiné pořady na téma Ruska, slyšíme hlasy totálních hlupáků.

Oni nezaregistgrovali, že vznikl po absurdním kyjevském euromajdanu světový geopolitický trojlístek Rusko – Čína – USA, který do značné míry ovlivňuje a vlastně i určuje, kudy by svět měl směřovat. Sorry, nezahrnuji tam EU, tak představuje už jen zvláštní ekonomicko-administrativní entitu, jejíž geopolitický význam je fakt spíše jen symbolický.

Když máme ono 100. výročí vzniku Československa, je dobré si připomenout hřejivá slova T.G.M na adresu Ruska. Ve své stěžejní práci Rusko a Evropa vyhmátl podstatu Ruska, která platí dodnes.