Barmská armáda a buddhistické milice v západní Barmě vedou nevyhlášenou válku proti muslimským migrantům z Bangladéše zvaným Rohingové, kteří prý již několik desetiletí nelegálně pronikají z přelidněné Bangladéše do většinově buddhistické Barmy.

Tam nyní vládne ve spolupráci s mocnou armádou ikona pokrokářského Západu a nositelka Nobelovy ceny za mír bývalá disidentka Su-tij. Ta ale překvapivě údajným masakrům Rohingů a jejich vyhánění z barmského území nebrání, na jejich lidská práva nedbá a stojí za barmskou armádou, jež Rohingy obviňuje z terorismu. Výsledkem je údajně exodus Rohingů z Barmy zpět na bangladéšské území, kde jich má být již více než 600 000. Postoj barmské vlády a Su-tij je velmi podivný, nelogický a ještě podivnější je, že zdaleka nevyvolává takové pozdvižení mezinárodního společenství, jako vyvolávalo jenom třebas domácí vězení této prominentní barmské disidentky.

Proč o těchto smutných událostech v dalekých zemích píšu? Protože se obávám, že se nás budou dotýkat více, než si odvažujeme dnes připustit. Za blahosklonného přihlížení Západu se rozvíjí další uprchlická krize, gigantická masová vlna obětí údajné genocidy a válečných operací. Ta dnes míří do Bangladéše, chudé muslimské země, s cca 170 milióny obyvatel nejhustěji osídlené země světa. Uprchlíci a místní obyvatelé se ničím – tj. vzhledem, jazykem, kulturou ani životním standardem – neliší. Všichni jsou etničtí Bengálci, příslušníci druhého největšího etnika indického subkontinentu. V tamějších poměrech nikdo nedokáže určit, kdo je uprchlík a kdo nikoliv. Již dnes jsou občané Bangladéše svými počty na špici migrantů přecházejících do Evropy z Libye.