Edvard Beneš, spoluzakladatel našeho moderního státu a jeho druhý prezident nepřestává promlouvat k dnešku. Spor o jeho osobu, jeho dílo a odkaz není ani v novém století pouze akademický, ale má velmi aktuální politickou podobu. V říjnu tohoto roku odmítl Ústavní soud návrh na zrušení zákona z roku 2004, oceňujícího zásluhy Edvarda Beneše o stát.
Skupina bývalých politických a společenských celebrit v čele s potomky bývalých komunistických prominentů Petrem Pithartem a bývalým místopředsedou vlády Janem Kalvodou organizuje výzvu na umístění tabulky k soše prezidenta Beneše na Loretánském náměstí, která by mu připsala vinu za nástup a vítězství komunismu u nás. Zkrátka, boj o Beneše pokračuje a skrývá se v něm boj o dnešek, o naši státnost a její charakter.
Jde v něm také o to, zda jsme už konečně zralým a sebevědomým národem schopným pohlížet na své dějiny reálně a objektivně, bez falešných mýtů, legend a obětních beránků, zda jsme schopni se z dějin a činů historických osobností poučit a na tom vytvářet pro nás národ a stát lepší budoucnost.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



