Takový výsledek je v současné Evropě skutečně nevídaný. Všechny vládnoucí strany napříč Evropou zaznamenávají dramatické propady přízně voličů a volební debakly, fenoménem doby je neschopnost sestavit vládní koalici a vůbec vládnout. I my o tom víme své. Tento typický evropský politický marasmus Maďarsko zjevně vůbec nezná. Funkční a rozhodná vláda, jasný program, obrana národních zájmů a dobré hospodářské výsledky – to je jednoduchý Orbánův politický recept na úspěch. Ten byl očekávatelný a jasný – drtivou voličskou podporu nelze utajit.

Přesto se však o to téměř všechna naše i zahraniční média pokoušela. Do poslední chvíle nás zásobovala zaručeně objektivními zprávami, že maďarští voliči touží po evropské mainstreamové tzv. liberální demokracii, což je ve středoevropských poměrech eufemistický název pro postavení bruselského protektorátu s neomezenou vládou ze zahraničí financovaných neziskových organizací a servilitou vlád k Bruselu a Berlínu, čemuž se říká členství v tvrdém jádru EU. Tomu odpovídalo zpravodajství, výběr interviewovaných osob i odhady volebních výsledků. Přání pokrokářského mainstreamu byla bezostyšně vydávána za skutečnost. Ještě v průběhu voleb všechny agentury přinášely zprávy, že rekordní volební účast znamená protest proti Orbánově politice a bude znamenat pro něho ztrátu nikoliv pouze ústavní, ale i prosté většiny. Tyto lživé zprávy nešířily nějaké okrajové weby na internetu, ale hlavní média.