Skutečnost je mnohem jednodušší. Jedná se o tzv. neologismus, slovo složené z původně řeckého demokracie (tady jsme se trefili) a slova diktatura. Je to tedy režim, který se tváří jako demokracie, ve skutečnosti je však skrytou diktaturou. Termín zavedl v roce 1965 švédský spisovatel Karl Vilhelm Moberg.
Na první pohled je všechno v pořádku. Svobodné volby existují, svoboda slova také formálně funguje, ale politika i media „jsou ovládána systémem, který má zařídit, aby veřejně diskutované byly pouze určité názory“. Nevhodné názory jsou umně eliminovány, vytlačeny z diskuse, takže občan je ovlivňován neobjektivními obrazy skutečnosti. Tento stav má velmi blízko k tzv. politické korektnosti, kdy skutečná fakta jsou buď překrucována, ne úplně zamlčena. Přesto má většina lidí pocit, že žije v normální demokracii, nikoliv v demokratuře.
Volební vítězství, kterého dosáhlo jisté hnutí a jedna strana, ukázalo, že většina voličů volá po vládě pevné ruky. Vítězovo napojení na masmedia, ať už printy, nebo soukromé televize, dosavadní povolební vyjednávání, to vše ukazuje, že vítěz voleb má zájem ubírat se cestou, kterou uvedený termín charakterizuje. Obava z této cesty není tedy až tak mimo mísu.
A tak se zdá, ač je to na první pohled nemožné, že i svobodné, demokratické volby, mohou stvořit politické obludnosti. To ovšem není pro tuhle zemi dobrá zpráva.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
