Pak se náhle stal kandidátem. V této roli jsem ho po dlouhé době potkal na svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi. Náhle jsem měl pocit, nějak mi to tak signalizoval můj vnitřní detektor, že tenhle člověk už není jenom kandidát, ten už se vidí, jak ve Vladislavském sále skládá slib. Nebo minimálně bojuje ve druhém kole volby. Někteří z lidoveckých představitelů, kterých se tam hemžilo něurekom, s ním tak také zacházeli.
V minulých dnech mne velmi překvapil svou iniciativou, kdy navštívil dosluhujícího premiéra, aby ho upozornil na možnost, že prezidentskou volbu mohou ovlivňovat nepřátelské (čti ruské) zpravodajské služby a vlivové agentury, a ta tudíž neproběhne demokraticky. Dokonce se vyjádřil v podobném smyslu i o volbách do sněmovny. Inspirace v amerických prezidentských volbách se skoro nabízí.
Pan premiér, místo aby s ním tzv. vymetl dveře, neboť ani zpravodajské služby této země, dle jejich vyjádření, nemají žádné indicie v tomto smyslu, prohlásil něco ve smyslu, že ano, že budeme dbát, bla, bla, bla… Ostatně podobná vyjádření vydával po celou dobu svého mandátu – neslaná, nemastná. Vlastně stejná, jako je on sám. Tragický výsledek socdem ve volbách je také z velké části jeho výsledkem.
Přemýšlím, co pana kandidáta k podobnému kroku vedlo. Vytváří si už teď případné alibi, kdyby to snad nevyšlo, aby mohl operovat s podobnými argumenty? Nebo je to krok, jehož dosah mi zatím zůstává utajen? Každopádně, je postup pana profesora Drahoše hodně nestandardní.
autor: PV