Šéf levicové frakce v Bundestagu Gregor Gysi a bývalý spolupracovník Stasi však paní kancléřku napadl.
Angela Merkelová jako představitelka nejsilnější země Evropské unie se v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou demonstrativně postavila na stranu Kyjeva, když prohlásila: „Hrozící rozdělení Evropy by znamenalo podstatný krok zpět.“
A dodala, že návrat do časů sfér vlivu vláda Spolkové republiky Německa nikdy nepřipustí.
Kvůli tomu jsou podle ní současné západní sankce vůči Rusku nevyhnutelné, i když současně podporuje myšlenku vést s Ruskem stále dialog. Je to logické, nechce Rusko zahnat do kouta, v němž by se stalo zcela nevyzpytatelné a agresivní.
A od Ukrajiny naopak paní kancléřka vyžaduje, jak napsal Der Spiegel, boj s korupcí a posílení hospodářství.
V projevu chválila vlastní vládu kvůli boji s důsledky finanční krize. Irsko, Portugalsko a Španělsko budou podle ní moci mezinárodní pomocné programy opustit, ale dodala, že k tomu, aby Evropa překonala podobné krize, bude muset se soustředit na odstranění příčin.
Tvrdou kritiku si pak ale musela paní kancléřka vyslechnout od již zmiňovaného šéfa levice v Bundestagu Gregora Gysiho, který se vyhnul tomu, co paní kancléřka říkala, a vyčinil ji za to, že ona ani její vláda nezaujala jasný odmítavý postoj ke zprávě CIA o mučení v amerických věznicích po 11. září 2001.
Vyčetl jí, že před skutečností strká hlavu do písku. Levice v Německu v této souvislosti podala minulý týden na státní zastupitelství trestní oznámení na spolupracovníky CIA, protože podle nich se tito lidé dopustili trestného činu těžkého ublížení na zdraví, vydírání a únosů.
Nejvyšší státní zástupce v Němeecku Harald Range v této souvislosti prohlásil, že požaduje kompletní zveřejnění zprávy, protože zatím z celého svazku, který má přes 6000 stran, bylo zveřejněno jen asi 500 a ještě jsou na těchto stranách začerněné pasáže.
Poslanec Gysi však napadl paní kancléřku podle starého mustru, podle kterého komunistické režimy obviňovaly Spojené státy: Jádru sporu se vyhnuly a Americe vyčinily za to, že lynčuje černochy.
Nedodržování mezinárodních dohod ze strany Ruska, které anektovalo Krym, levice přešla rovněž mlčením.
A to přesto, že v tzv. Budapešťském memorandu byly poskytnuty bezpečnostní záruky Ukrajině, kterou podepsali 5. prosince 1994 v Budapešti v rámci summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a Bill Clinton a britský premiér John Major.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Český rozhlas
