Americký ekonom, profesor Lutz Kilian z univerzity v Michiganu, který studuje energetické trhy a tvorbu ceny ropy na světových trzích léta nejen na univerzitě, ale pracoval jako expert i v různých bankách, přišel s jinou tezí a tvrdí, že za systematickým zdražováním ropy v letech 2003 až 2008, kdy se z ceny něco přes třicet dolarů za barel vyšplhala cena na sto dolarů, je pouze enormě zvýšená poptávka, kterou způsobila hlavně Čína a její hospodářský růst. Samotné země, které ropu těží a spekulanté, podle profesora Kiliana, v tom sehráli nepatrnou roli. Alespoň to řekl před pár dny v rozhovoru pro Spiegel-online.
Jeho institut pracuje se strukturovanými modely, v kterých se zkoumá vliv nejrůznějších faktorů na tvorbu ceny. Přednost takového modelu je v tom, že se v něm vyjeví zřetelně příčinné souvislosti. A když se tyto modely porovnají se starými statistickými daty, které ukazují vývoj hospodářského růstu a zásob ropy ve skladištích, je možné vyčíslit vliv jednotlivých strukturálních faktorů na tvorbu ceny.
Kritici samozřejmě namítají, že v současné době, kdy na celém světě hospodářství stagnuje či dokonce slábne, by měla tudíž podle této teorie cena ropy klesnout a jak léto ukázalo, stal se opak: V půli roku 2012 stoupla cena ropy skoro o třetinu. Na to pan Kilian odpovídá tak, že v období od začátku letošního roku do května spekulanté skutečně navýšili cenu ropy, ale pouze o deset dolarů za barel. Za větší zvýšení ale pravděpodobně může napětí na Blízkém Východě a samy spekulace by nikdy nedokázaly zvýšit cenu za barel na víc než 100 dolarů. Co za tím je ale je schopen posoudit až později, až budou k dispozici přesná čísla, tvrdí pan Kilian. Ale lze se celkem spolehlivě domnívat, že za posledním zvýšení ceny ropy je napjatá situace v Íránu, který pracuje na atomovém programu. To může logicky vzbuzovat strach různých odběratelů jejich nafty, že by se mohl v blízké budoucnosti snížit kvůli možné válce vývoz ropy z této země. To se stalo již v době ropné krize v roce 1979. Tehdy navýšení ceny způsobil strach z Íránské revoluce a odběratelé si začali vytvářet větší zásoby, což využili spekulanté.
Jedno se zdá ale být nám laikům zřejmé: země, které jsou členy Opec, jako například Saudská Arábie, těží mnohem víc ropy než zbytek světa, a proto se zdá být logické, že taková země musí mít velký vliv na tvorbu ceny. S tím ovšem americký ekonom Kilian nesouhlasí a tvrdí, že moc Opecu je mýtus a vždycky tomu tak podle něj bylo. Nejlepší důkaz jejich bezmoci podle profesora Kiliana představuje rok 1998, kdy Opec nedokázal zabránit tomu, aby cena barelu klesla na devět dolarů. A podobně podle pana Kiliana nemůže Opec šroubovat ceny ropy do nekonečna nahoru, protože lidstvo je schopné těžit ropu ze stále větších hloubek na nových místech a zároveň jsme se naučili s ropou více šetřit a nacházíme nové zdroje jiných energií.
Zajímavé je, že jsem nikde na internetu nenašel s názorem pana Kiliana nějakou hlubší polemiku. Vývoj ceny ropy jeho teorii spíše potvrzuje: Nejnižší cena byla v letech 1976 až 1978, 1986, 1998 a nejvyšší cena je v posledních letech. V současnosti se obchoduje barel za 111, 71 dolaru.
Psáno pro ČRo 6
Psali jsme:
autor: Karel Hvížďala
