Bohužel nově zvolení poslanci si vysvětlili vůli voličů způsobem, který nám justice vnucuje od sametové revoluce. Justiční mafie jednoduchým trikem zasahuje do moci výkonné. Nikoliv zákon, ale „závazný právní názor“ je klíčovým pro rozhodování soudů. Jestliže se některý soudce odchýlí od této poučky, čeká ho kárná žaloba od ministra spravedlnosti. Ale poslanec, přichycený policií se sedmimilionovým úplatkem, úkoluje soudy.

Ministr spravedlnosti řídí a odpovídá za to, aby soudy dodržovaly zákony. Současně je nadřízeným úřadu státních zástupců. Státní zástupci řídí práci policie, která podléhá ministru vnitra. Jak je možné, že státní zástupce předkládá poslancům materiály, které nebyly soudem ověřené, je mi záhadou. Poslanci nahlížejí do soudních spisů, které má v první řadě ohodnotit soud. Mezi „obviněnými“ kromě p. Babiše jsou uvedení i občané bez imunity. Státní zástupce se dopouští trestného činu pomluvy bezúhonných občanů. Státní zástupce zcela pominul krok, který mu nařizuje Ústava. O vině či nevině rozhoduje výhradně soud (nikoliv sněmovna). Povinností státního zástupce je vyžádat si od soudu předběžný souhlas k zahájení trestního řízení. Když tento krok neučinil, je třeba interpelovat ministra spravedlnosti a okamžitě požadovat nápravu. Vše se děje už desetiletí a spolehlivě slouží k uplatňování stranických zájmů.

Domníval jsem se, že noví poslanci budou mít svůj „právní názor“ na své povinnosti. Bohužel zajeté zvyklosti k nápravě nepovedou. Škoda, náprava by byla pro poslaneckou sněmovnu velmi jednoduchá. Stačí soudcům připomenout znění a přirozený výklad Ústavy. Pouze poslanecká sněmovna má tu moc.