V článku 10 této Listiny se praví: Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

To je zásada, kterou naše justice neuznává. Dobré jméno si nechrání ani naši zákonodárci. Poslanec doktor B. Svoboda, sám nespravedlivě osočován státním zástupcem, osočuje kolegu Babiše z „trestného stíhání“.

Jestliže prezident Zeman tvrdí lež (o novináři Peroutkovi), a moc soudní není schopná vynést logický a pravdivý výrok, pak naše moc soudní pohrdá Ústavou. V právním státě měl rozsudek soudu dát za pravdu žalobě, a odložit výkon rozhodnutí po uplynutí mandátu prezidenta.

Stát, který jedná v rozporu s Ústavou a Listinou základních občanských práv a svobod, nemůže se nazývat právním státem.

Zákonodárci si po sametové revoluci přizpůsobili výklad právních norem ke krátkodobým cílům. Pokračování v takovém způsobu soudního rozhodování vede ke značným finančním ztrátám. O důvěryhodnosti našich soudů nelze vůbec hovořit.