Každý režim lze hodnotit podle toho, jak se stará o bezbranné. Demokracie se někdy zvrhne, a z demokracie je otřesná diktatura. Třetí říše by nám měla být příkladem. Až po 75 letech se Německo dokázalo postavit čelem ke svým činům.

Zneužívání moci soudní u nás začalo s příchodem totality. Současné politické strany a hnutí, které mají být zodpovědné za spravedlnost pro všechny občany, podlehly demagogii "občanů s právnickým vzděláním". Padesátileté vyučování "právu" na vysokých školách nese své neblahé důsledky. Místo pravdy a spravedlnosti soudruzi zavedli "naléhavý právní zájem". Parlament zneužívají ke svým krátkodobým cílům. Ani jedna politická strana nevidí, že se moc výkonná stará hlavně o svou popularitu a krátkodobé zisky. Litera Ústavy a Listiny práv je jim lhostejná.

Advokát prezidentské kanceláře nedokázal, že prezidentův výrok o existenci Peroutkova článku byl pravdivý. Z toho plyne, že advokát prezidenta nemá nárok na uhrazení svých nákladů. Úhrada nákladů náleží té straně, která ve sporu dokáže, že má pravdu.

Rozsudek soudu nad prezidentem měl znít: "Obhajoba nedokázala existenci článku novináře Peroutky. Žalobce je v právu. Soudní výlohy hradí strana žalovaná (t.j. prezident). Výkon rozhodnutí soudu se odkládá o 14 dnů do doby po skončení imunity prezidenta."

Rozsudky v kauze H-System jsou obdobným případem. Advokáti občanů stavebníků a advokáti hájící zájmy finančních skupin, které chtějí občany okrást, se několik let "soudí". Ústavní soud rozhodl, že výroky soudů jsou nespravedlivé. V čem tkví nespravedlnost, a jak zabránit budoucím nespravedlnostem, Ústavní soud nesdělil. Takový úřad je ve fungující demokracii zbytečný. Slouží pouze k tomu, aby někteří soudci po sametové revoluci nebyli potrestaní.