Nejedná se o překvapení. Podle Komorové prognózy bude průměrná míra inflace za celý rok 2017 činit 2,4 %. Za tímto vývojem bude v celkovém pohledu stát právě růst cen potravin spolu se silnou domácí poptávkou a vyššími mzdovými náklady firem. Ve směru vyšší inflace působí také vývoj cen ropy a mírně i vyšší inflační tlaky v eurozóně. Na přelomu letošního a příštího roku ale očekáváme zpomalení růstu cen, když z meziroční inflace vypadne jednorázový příspěvek silného růstu cen potravin a cen v pohostinství z přelomu let 2016 a 2017. Změna srovnávací základny se tak projeví i na prosincových a lednových číslech.
Inflačních tlaků si je vědoma i ČNB, ze které se stal letos větší jestřáb. Poprvé proto ČNB přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb v srpnu a podruhé v listopadu.
V následujícím období čekáváme opakované zvyšování těchto sazeb a v roce 2018 inflaci, která bude v průměru poblíž horní hranice pásma inflačního cílování ČNB (2,9 %). Ve směru vyšší inflace bude v příštím roce i nadále působit silná domácí poptávka. Zrychlující se mzdový růst, jehož nominální hodnotu na rok 2018 prognózujeme ve výši 8,6 %, představuje aktuálně silné proinflační riziko. Růst mezd ale bude v příštím roce z části krytý i vyšší produktivitou, a proto nebude tolik proinflační, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Karina Kubelková
hlavní analytička Hospodářské komory
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
