Barcelona nadchne každého, komu v podobě našich měst tolik schází ruka urbanisty. Toho je totiž v Barceloně požehnaně. Je zde spousta krásných náměstí, zdobených květinami, vodotrysky i sošnými sloupy, jsou zde udržovaná stromořadí platanů, cypřišů a u moře palem, a je tu i možství dětských hřišť, jezdí zde moho linek metra a autobusů, do čehož se mi ale nepodařilo v krátké době dostatečně proniknout. Při nákupu deseti jízdenek zaplatíte o polovinu méně, než při koupi jednotlivé u řidiče (10 euro za 10  přestupních jízd v délce 85 minut). ba i z letiště jezdí linkový levný autobus )číslo 46) do centra a ana metro. Míříte-li však na opačnou stranu centra, hodí se vám spíše vláček. Ten jezdí z letiště také.

Co na Barceloně uchvátí, je plynulá a bezpečná doprava, nikde žádné zácpy, a když se popdíváte, tak na ulicích parkuje mnohem více motorek a skůtrů než aut. A také se jzzdí na kole a jsou zde cyklostezky, vedou-li po nějakíé hlavní, jsou oddělené od ostatních pruhů výběžky ze starých pneumatik, zdá se mi. Nevím, jak to dělají kola na kruhovém objezdu, patrně zastaví, počkají, až auta dostanou červenou a pak kruhový objezd objedou po přechodech! Ale viděla jsem kola jezdit i po chodníku a nikdo proti tomu nic neměl. Cyklostezky zásadně nevedou po silnicích, kde je jiný větší provoz, ale  hlavně po radiálkách, musíte dobře znát město, dostanete se všude, ale jinak, jinými cestami, než autem. Pokud nemáte město prochozené a nevíte, jak byste se kam na kole mohli dostat, kolo ych nevolila, protože přeci jen některé stezky po hlavní vedou. A napojení není vždy bezproblémové. (Ostatně s koly k pronbíjmu můžete , jak se zdá, po libosti skotačit po pěší zoně.) Zdálo se mi také, že pro usnadnění dopravy byly poněkud zůženy chodníky. Jakkkoliv jsou některé ulice pro auta jednosměrné, vejdou se tam dvě cyklostezky, jedna pro cestu tam, druhá pro cestu opačným směrem.