Kolik má člověk víry? Zbývá mi ještě nějaká? Má cenu se ještě o něco snažit? Předvolební sliby plné lží, taková je realita. Hon za penězi je hold silnější nežli čest, bohužel. Nezměním to ani já, ani nikdo jiný, smiřte se už s tím. A vůbec, neděláme si to tak trochu sami? Volíme opravdu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí? Dokážeme se někdy jako národ spojit? Zůstalo nám alespoň toto? Pevně věřím, že ano.

Světu něco dát je hrozně těžké, je těžké se o něco snažit, když to stejně nikoho nezajímá, ale hlavně, že každý chce změnu a je nespokojený. Když pak přijde někdo, kdo je ochotný pro změnu něco udělat, tak se mu nevěří a jeho slova, věty, fráze se pouze podkopávají a udusávají. Potápí se Česká republika a my s ní ke dnu? Je zapotřebí připravit záchranné lodě? Je to poněkud předčasné anebo již absolutně zbytečné?

Jsme ve světě známí i jinak než jako alkoholici a zloději? Mám věřit, že bude líp? Jen věřit nestačí, pro změnu se musí něco udělat.

Můj text nemusí každý chápat jen jako věty a otázky k politickému světu, ale i k obyčejnému životu. Vždyť žít chce také pořádnou dávku víry a hlavně odvahy. Pokud někdy usednu do lavice v Poslanecké sněmovně, tak Vám slibuji, že si zachovám čest, charakter, víru a odvahu. Protože člověk má nejvíce víry, pouze tehdy, když je na pokraji sil. Oui, c'est la vie.