Selským rozumem tak vystihl problém planetárního významu, který nejednou krutě zasáhl do vývoje světových dějin, osudu zemí, národů, klanů či rodů. Historici spočítali, že za 5 tisíc let vývoje lidského společenství v honbě za potřebami pro přežití, bohatstvím a mocí ve válkách zahynuly 4 miliardy lidí. Bohužel existují předpoklady, že tato vývojová tendence bude mít své pokračování. Pokud selže lidský faktor, při dnešních technologiích výzbroje, především té s jaderným obsahem, o život může přijít veškeré lidstvo.
Žijeme v době, kdy končí éra neoliberalismu a svět přechází do nové epochy, jejíž rysy se zatím plně nevyhranily a může znamenat přechod k dosud neznámému společenskému uspořádání. Jako vždy v tomto procesu sehraje svou úlohu světová elita, kterou člen Rady pro mezinárodní vztahy, profesor David Rotkopf definuje jako super třídu sestávající přibližně z šesti tisíc osob a více jak 2300 miliardářů, (jejichž celkový kapitál převyšuje vlastnictví poloviny lidstva), dále z vedoucích státních činitelů, top manažérů korporací, media magnátů, naftových baronů, šéfů hedge fondů, podnikatelů v oblasti nových technologií, špiček vojenské generality, nejvyšších náboženských činitelů, vědců, umělců, vůdců teroristických organizací a zločineckých syndikátů.
Globální elita žije odlišným způsobem života
Straní se lidí pachtících se životem od výplaty k výplatě. V současnosti na příklad tři miliony amerických superboháčů žije ve 20 tisících uzavřených společenstvích. Vznikají dokonce nová, naprosto samostatná, právnicky zaregistrovaná města taková jako Hilden a Rolling Hils na Floridě, jejichž obyvatelé vyhlásili svou politickou nezávislost, při čemž jsou osvobozeni od daní daného státu (nikoliv od federálních).
Historici, kteří se zabývají otázkou elit v dějinném průřezu, přišli k zajímavému poznání, že pokud jde o cíle vládnoucí elity, byly tyto postupně zformulovány takovou historickou osobností, jakým byl věčný válečník Čingischán a to s platností dodnes: zaprvé mocenské ovládání a řízení společnosti, zadruhé hromadění bohatství, zatřetí zajištění předání bohatství potomkům, začtvrté blahobytné užívání si života, konzumování vybraných pokrmů a užívání lásek elitních krasavic, zapáté pobyt v ekologicky čistém prostředí, zašesté zajištění vybrané zábavy a kvalitního odpočinku, zasedmé vychutnávání požitku z krásy uměleckých děl.
Elita jako středobod všeobecné pozornosti
Pokud pomineme bulvární tisk, od roku 1917 ji má zvlášť pod drobnohledem americký finanční a ekonomický časopis Forbes, který po jednatřicet let sestavuje žebříčky těch nejbohatších. Jeho letošní vydání v žebříčku miliardářů na prvním místě opět uvádí Billa Gatese, zakladatele Microsoftu s 91,5 miliardami oproti loňským 75 miliardám. Následuje investor Warren Buffett se 75,6 mld. (45,2) a jako třetí šéf Amazonu Jeff Bezon s 72,8 mld. (45,2). V řadách miliardářů je 233 žen v čele s Francouzkou Liliane Bettencourt, která spolu rodinou disponuje 36.1 miliardou dolarů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV