Sociální demokraté se ale bezděčně poprvé za hodně dlouhou dobu dotkli samotné podstaty politiky. Dosud se nám jako politika předvádí (a média toto předvádění za politiku ochotně vydávají) jen povrchní spor o marginální technikálie. A to už několik let platí pro všechny parlamentní strany.

Politika je nám prezentována jako spor o kvalitu čerpání dotací, o rozhodnost boje s korupcí, o parametrické detaily v jednotlivých zbytečných zákonech. Samotného jádra politiky se ale tyhle tance vůbec nedotknou. Patrně proto, že v tom základním se všechny parlamentní strany shodnou, a tak předvádějí náhradní operetní drama, které má zakrýt prázdnotu kvazipolitické soutěže u nás.

Když říkám, že to, co se nám prezentuje jako politika, politikou ve skutečnosti není, jsem povinen napsat, co jí tedy podle mne je. Politikou je jedině a pouze fundamentální spor o povahu státu, o jeho základních funkcích a o postavení jednotlivce vůči němu.

Stát budu řídit jako firmu, hlásal Babiš ve volebních kampaních. Podle mne to nemyslel nijak zle, jen tím asi chtěl říci, že by úřady měly být efektivnější, lidé v nich pilnější a pod důslednější kontrolou vedení. Jistěže do politiky šel kvůli svým vlastním (hlavně obchodním) zájmům. Ale takhle hloupě by to neprozrazoval. Zásadní nepochopení, obsažené ve zkratce „stát je jako firma“, tkví jinde, než v prozrazeném úmyslu udělat si ze státu dojnou krávu.