1. Spotřeba elektřiny poroste

Evropské země se shodly, že budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Fosilní zdroje a vypouštění CO2 tak skončí nejen v energetice a v ostatním průmyslu, ale i v dopravě nebo zemědělství. Dekarbonizace v EU bude vyžadovat zcela bezemisní výrobu energie (tedy výhradně z jádra či obnovitelných zdrojů). Ekologická elektřina částečně nahradí zdroje v teplárenství a začne být mnohem více využívána i v dopravě v podobě elektromobility. Potvrzuje to studie evropské organizace Eurelectric, která předpovídá, že se spotřeba elektřiny v Česku zvýší ze současných 61 TWh na úroveň 90–118 TWh. Podíl elektřiny na spotřebě všech energií v Evropě stoupne z dnešních zhruba 22 na 48 %. Půjde tedy minimálně o 50procentní nárůst poptávky po elektřině proti současnosti. S růstem spotřeby elektřiny počítá i samotná Evropská komise. Na dlouhodobém růstu spotřeby nic nezmění ani současný dočasný pokles spojený s pandemií koronaviru.

2. Energetické úspory se projeví hlavně ve spotřebě fosilních paliv

Často se objevuje argument, že nebudeme v budoucnu potřebovat tolik elektřiny, protože začneme více šetřit a spotřebiče budou čím dál úspornější. Je pravda, že Evropská unie má ambiciózní cíle i v oblasti úspor. Nyní platný závazek je snížit spotřebu energií o 32,5 procenta do roku 2030 oproti scénáři „business-as-usual“ (tedy kdybychom nedělali nic). Jde ale o celkovou spotřebu všech energií (uhlí, ropa, plyn i elektřina), která má klesat o 0,6-1,3 % ročně. Spotřeba elektřiny ale i přesto podle prognóz poroste, a to i když bude spotřeba ostatních druhů energie klesat. Příkladem je automobilová doprava, kde klesne spotřeba ropy, a naopak díky nárůstu elektromobility vzroste poptávka po čisté elektřině. Spotřebiče budou stále úspornější, ale bude jich čím dál víc s tím, jak se bude společnost digitalizovat a moderní technologie prostoupí další oblasti našeho života. Zároveň dojde k již zmíněné elektrifikaci spotřeby i v případě jiných druhů energie.

3. Odstaví se většina stávajících elektráren

Česká republika do roku 2038 skončí se spalováním uhlí pro výrobu elektřiny. Přijdeme tak o 48 procent současné výroby. Je pravda, že v současnosti zhruba 20 procent výroby vyvážíme, ale stále zbývá 30 procent, které budeme muset kvůli výpadku uhelných elektráren nahradit. Kapacita uhelných bloků se již dle nynějších předpokladů do roku 2038 sníží ze současných 10 000 MW (kapacita výrazně převyšující kapacity obou našich jaderných elektráren) na nulu. Otázkou samozřejmě také je, do kdy budou provozovány stávající reaktory v Dukovanech – dalších 15 procent české výroby elektřiny. Nový jaderný zdroj je připravován právě jako náhrada za současnou jadernou elektrárnu.

4. ČR sází na obnovitelné zdroje a jádro

Máme dostatek podkladů, abychom udělali správné rozhodnutí o naší energetice, které ocení generace našich dětí. Aktualizovaná státní energetická koncepce staví budoucnost české energetiky na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice, doplněné z části plynem (s ohledem na dobu vzniku počítá i s uhlím). Příprava koncepce trvala několik let, předcházely jí desítky analýz, byla veřejně projednaná a byl vyhodnocen i její vliv na životní prostředí. Také studie ČEPS mluví o nutnosti zajištění stabilních zdrojů v elektrizační soustavě. V České republice musíme vycházet z místních zeměpisných a klimatických podmínek: nemáme například moře, kde lze budovat offshore větrné elektrárny. S dalším rozvojem obnovitelných zdrojů Česko počítá a ČEZ takové projekty připravuje. Strategicky je však vždy bezpečnější stát na dvou nohách než jen na jedné a jaderné zdroje lze jednoznačně označit za opravdu robustní pilíř národní energetiky. Původně se předpokládala stavba tří jaderných bloků, nyní se připravuje jen jeden, což je minimum pro zajištění alespoň základní energetické bezpečnosti. Je možné, že rozvoj obnovitelných zdrojů půjde rychleji a že vítr a fotovoltaika vyřeší své nedostatky. Zodpovědní lidé ale musí počítat i s jinými scénáři.

5. Stabilní zdroje usnadní provoz soustavy

Pro provozování energetické soustavy jsou vhodné stabilní zdroje schopné vysokých výkonů bez ohledu na denní dobu, stav počasí či roční období. Pokud se zříkáme uhlí, musíme volit mezi plynem a jádrem. Plyn však bude možné využívat jen do roku 2050, protože jde stále o fosilní palivo. Po roce 2050 se již budeme muset přeorientovat na zcela bezemisní výrobu energie.