To, co asi žádný text nemůže sdělit, je můj velmi příjemný pocit, že se k jednotlivým tématům vyjadřovali lidé, jejichž vystoupení byla zajímavá nejen tím, co říkali, další informaci nebo kontext dodávali tím, čím byli nebo jsou. Kdybych to měl shrnout, byli nejen lidé znalí věci a kompetentní, ale i „relevantní".

Rád bych jen k tomu dodal, že jistě vždy existuje řada dobrých i špatných důvodů, proč mít na to či ono jiný názor, ale vždy je zajímavé vyslechnout si lidi, kteří jsou právě u toho a jejich sdělení nejsou vyčtena z knih nebo jsou „vzpomínkami starých zbrojnošů" nebo naopak „věštěním z libovolné koule", ale vycházejí z jejich relevantní, aktuální praxe. Možná to nejsou ti nejlepší, ale jsou to právě oni. Tady a teď. Tito lidé, kromě toho, že o „něčem" dobře vyprávějí, to „něco" také dělají. Kolektivu SBP a jeho vedoucímu Miloši Balabánovi náleží velké poděkování, že se mu daří takové relevantní osobnosti k aktuálním tématům pravidelně úspěšně shromažďovat.

Vyslechl jsem si velice pozorně i vystoupení generála Petra Pavla. Hovořil velmi přesvědčivě o tom, jak je důležité pro obranyschopnost země využít veškeré domácí zdroje nebo být alespoň schopen začít je využívat bezprostředně poté, co se poměry v mezinárodním obchodu změní. Říkal jsem si, že je skvělé, že někdo s takovými zkušenostmi apeluje na obyčejný zdravý rozum. Potom se však, pro mě jaksi nepochopitelně, jakoby povinným přílepkem, zmínil o nebezpečí, které nám hrozí z Ruska. Vzpomněl jsem si na Cata staršího a jeho legendární: „Ceterum autem censeo..."