Děje se tak ve chvíli, kdy se v těžkých bojích stále lépe vede ukrajinské armádě, a především zřejmě Národní gardě, a kdy se navíc mluví i o těžkém Strelkovově zranění – jakkoli se ho separatistické kruhy snažily vyvrátit. 

To ovšem není jediný odchod z východoukrajinského separatistického mocenského Olympu. Pár hodin před Strelkovem složila své úřední pravomoci také hlava administrativy tzv. Luhanské lidové republiky – Valerij Bolotov. I on měl údajně utrpět dosti vážné zranění, jehož následky mu „nedovolují naplno pracovat v této významné funkci ku prospěchu luhanského obyvatelstva ve složitých válečných podmínkách“. 

Přičteme-li k tomu dobrovolný odchod Alexandra Borodaje z funkce „doněckého premiéra“ už minulý týden, je zřejmé, že v separatistickém vedení se cosi podstatného děje – a je málo pravděpodobné, že by se tolik lidí z vedení obou pseudorepublik ke stejnému kroku takhle najednou rozhodlo samo o sobě.