My, kteří jsme v minulém režimu prožili polovinu  života, víme, že 99,9% volební úspěch se dá získat a přesto ta strana nemá ani pravdu, ani podporu většiny.  Dnes jsou svobodné volby, ale přesto je možné díky obrovským penězům na volební kampaň,  nákupu sdělovacích prostředků a patřičných presstitutů v nich,  voliče, kteří nemají čas se o politiku zajímat, oblbnout.  99,9% sice již nikdy neudělají, ale těch 27% jim stačí. A když si taková volební strana ještě může dovolit platit celoročně drahou marketinkovou agenturu, která  panu miliardáři doporučí postavit se k východu metra a rozdávat chudákům koblihy, úspěch je téměř zaručen.

 O politiku, což je v podstatě všechno kolem nás, jsem se zajímala celý život. Díky tomu jsem  také ve svých osmnácti letech stála před soudem. A to je také důvod, proč na takové kejkle s koblihami  člověk nenaletí.  A proč 0,46% volební výsledek nepovažuji za porážku, když vím, že tuto stranu vede politik,  který pro republiku něco dokázal  a nemyslel při tom na vlastní kapsu.  A že ti kobliháři se musí snažit ho ve svých novinách znemožnit především proto, že s ním se krást nedalo a nedá.

Byly to právě tyto důvody, proč se J. Paroubek nemohl účastnit předvolebních debat na ČT. Škoda pro diváky. Myslím, že jeho odpověď politikovi, který říká:  „Já nevím, já tomu nerozumím, já nejsem politik“ by byla určitě vtipná.