A poslal české uhlobarony, kteří ve švýcarských bankách prali miliardy, ukradené českému státu, bez řečí za mříže.
Věci se tím nicméně daly do pohybu a míč je teď na české straně hřiště. Dlouholetým ignorováním švýcarských výzev, aby státní zastupitelství pomohlo s vyšetřováním svým švýcarským kolegům a aby se ČR připojila ve Švýcarsku k žalobě jako poškozená strana, ztratila sice zdejší justice příležitost nahlížet do spisu a dozvědět se tak o gigantickém privatizačním tunelu podrobnosti. Zato se ale teď, jak to vypadá, může řadu podrobností dozvědět od jednoho z odsouzených.
Antonín Koláček, který u švýcarského soudu dostal víc než čtyři roky natvrdo, je evidentně ochoten se rozpovídat: v rozhovoru s ČTK se už podivil, jak to, že se do hledáčku švýcarského pátrání po špinavých penězích dostaly právě jejich bankovní účty, když je tam „těch peněz z české privatizace“ prý podstatně víc.
Především ale naznačil, že „někteří členové vlády, odboráři i novináři“ dobře věděli, komu ve skutečnosti patří Appian Group, vydávající se za americkou investiční skupinu. Spolu s manažéry Mostecké uhelné ale tenkrát všichni hráli, řečeno Koláčkovými slovy, „hru na kapitalismus“, v níž jim stát prodal skoro polovinu akcií této společnosti za cenu, kterou Švýcaři odhadli na čtvrtinu její hodnoty.
Koláček tak jen potvrzuje, co bylo evidentní od začátku: podvodní privatizátoři Mostecké uhelné by neměli šanci, kdyby s nimi v jejich podvodech nejeli špičkoví politici. Na české justici teď je, aby zjistila, kteří to konkrétně byli a co za to dostali. Snadné to nebude. Když se to dělo, vládl tady Miloš Zeman v opozičně-smluvním svazku s Václavem Klausem a ministr financí se jmenoval Jiří Rusnok. Končila éra, kdy tady privatizační loupežníci měli pré. Jen namátkou: za nikdy nesplacené miliardy z polostátních bank vybudoval svůj Chemapol Václav Junek, údajně Klausův přítel z golfu.
Za ministra financí Kočárníka ztratil stát majoritu v České pojišťovně, kterou tak mohl ovládnout miliardář Petr Kellner a z Kočárníka udělat jejího ředitele. A to těmito kauzami seznam podezřelých privatizací teprve začíná. Jen by státní zastupitelství už nemělo váhat. Aby mu Antonín Koláček nakonec ještě třeba nespadl z posedu dřív, než ho stihne vyslechnout. Případ Pavla Musely, který měl podle Švýcarů rozdělovat milionové provize za privatizaci MUS, ale po těžkém úrazu si už na nic nevzpomíná, je věru varovný.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
_635330510686121051.JPG&id=21651)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
