Že jeho minulost předsedy základní organizace KSČ v armádě je hluboko v zemi zakopaná a že z ní už jediný atom ani v půdě a ani v povětří nezbyl. Že on, generál, hledí na východ nikoli už s bývalou láskou k matičce Rusi, ale dnes už s čirou nenávistí k agresivní Putinově říši. Že pochopil a poznal, že pravda a spravedlnost nikdy nesídlila a ani dnes nesídlí v Kremlu, ale že světlem pochodně ze Sochy svobody v newyorském přístavu osvěcuje nejen Bílý dům a Kapitol, ale i Pentagon a Brusel, odkud se její světlo šíří dál, kam až jen oko dohlédne. Že svět je zkrátka jiný, než byl, a je též lepší, než byl. A též on, generál, je jiný, než byl, a je též lepší než byl, a je za tu přeměnu osudu vděčen.

A aby svou vděčnost dokázal, učiní generál možné a snad i nemožné, aby své nové víry hlásal ještě horlivěji než je hlásá naše vláda, sněmovna a dokonce i než Senát, ale hlavně aby pak tyto své víry pomáhal uvádět v život, a to znovu horlivěji i důsledněji než budou činit sbory shora jmenované. Generál a nyní už též téměř prezident bude zkrátka razit cestu krystalicky čistému západnímu postoji naší republiky, postoji bez vytáček, otálení či planých diskuzí. Bude na nás nejabsolutnější spoleh, staneme se zkrátka ještě věrnějšími a ještě spolehlivějšími přáteli Washingtonu i Bruselu než jsme teď, což se samozřejmě jeví jako zhola nemožné, protože všechny limity v této věci byly už z naší strany překonány, ale Petr Pavel je voják, který je zvyklý uvádět i zázraky v život. Takže očekávejme kladný výsledek i zde.