V úterý dopoledne internetovým Seznamem probleskl jeden z dalších výplodů jeho duševna, hlásající, jaká prý že je to prý chyba a nedomyšlenost demokracie, že se demokratických voleb, jakou je třeba i právě probíhající volba prezidentská, mohou účastnit i lidé, kteří se o politiku nezajímají. Což pak podle herce vede k tak kormutlivým koncům, jakým bylo Zemanovo zvolení prezidentem ve volbách minulých, a stejně smutný konec se prý může – bohužel - opakovat i ve volbách současných.

Kdoví, jaká to vichřice se proháněla hercovou hlavou, když tuto svou moudrost pronášel či ťukal do klávesnice. On totiž svým výrokem nejen prokázal, že cizí je mu nejzákladnější idea demokracie, hlásající, že vládnout má všechen lid a ne tedy jen nějaký segment toho lidu, např. jen lidé bohatí, nebo jen kováři, nebo jen vysokoškolsky vzdělaní, nebo politicky informovaní, mezi které se herec sám velmi samozřejmě počítá, ale učinil i další nepředloženost. Neponechal si tento výdobytek svého ducha sám pro sebe, jak činí tisíce dalších podobných politických novátorů a vynálezců, ale okamžitě s ním šel do světa, čímž se připravil o možnost stát se skrze mlčení filozofem. O své právě objevené výhradě vůči demokracii informoval totiž - ještě když byla žhavá - redakci Seznamu, která, což je pro dnešní média symptomatické, se mu za tento nesmysl nevysmála, ale okamžitě jej zveřejnila. Vždyť jde o názor veřejně známé osoby, že ano?

Poputujme však hercovou mysli dál. Chtěl snad svou výtkou na adresu demokracie naznačit, že by se ta část našeho občanstva, která prokazatelně nečte současný denní tisk, neposlouchá rozhlas a televizi a neklábosí o politice ani v hospodě, neměla voleb účastnit, protože právě ona je viníkem toho, že volby v České republice nedopadají tak ideálně a spravedlivě, jak by podle Vetchého a jeho duševně spřízněných souputníků dopadat měly?

Nejspíš ne. Jistě je natolik realista, že si dovede spočítat, že takovéto vydělení lidí o politiku se nezajímajících od těch do politiky zapálených je cosi spíš z oblasti sci-fi než skutečného života, ale v tom případě zapátrejme, proč tedy se svým steskem nad tím, že u nás mohou volit všichni, vůbec vystoupil? To snad proto, aby veřejnost upozornil na to, že on patří mezi ty politicky informované? Či aby tu veřejnost infikoval myšlenkou, že když budou mít cukání nevolit tak, jak volí on – politicky informovaný - prokáží se jako političtí analfabeti a proto přece jen svou původní volbu změní a zvolí totéž, co volí on?

Ale ať už platí to, či ono, všechno je to postaveno na hercově představě, že on patří mezi ty politicky informované. A tady já zvedám ruku a tvrdím pravý opak. Že totiž právě on politicky informovaný není. Protože kdyby informován skutečně byl, nemohl by za předpokladu, že je slušným člověkem, s čímž se ztotožňuji, být tak ukrutně fanatickým zastáncem politiky americké a současně tak nesmiřitelným odpůrcem politiky Ruska. A abych tento svůj názor dosvědčil, dovolil bych si, pane Vetchý, položit vám pár otázek: