Ovšem o ústavních zvyklostech, které jsou předpokladem porozumění liteře zákona zákonů, hovoří jako o idiotských. Dokonce si myslí, že je může zrušit či naopak zavést jediným svým krokem. Přitom evropská právní věda a politologie berou ústavní konvence vážně již od osmdesátých let devatenáctého století.

Závislé jsou na těch, co konají, i na těch, co toto konání respektují či kontrolují. Kdybychom nebyli ochotni řídit se ústavními zvyklostmi, stala by se z ústavy tlustá bichle obsahující každý technický detail.

Zajímavé lekce se nám od Miloše Zemana dostalo také v nedávných rozhlasových Hovorech z Lán, kde se nechtěl nechat od moderátora přesvědčit, že se mýlí, když tvrdí, že mandát poslance vzniká až složením slibu. K článku 19 se v Ústavě České republiky prezident nejspíš nedočetl.