Ať už bude ministrem zahraničí Filip Turek, Jan Zahradil, Karel Beran nebo některý jiný nominant jedné ze stran budoucí vládní koalice, je zde šance hraničící s jistotou, že skončí období pokryteckého moralizujícího aktivismu popírajícího základní smysl diplomacie a do čela Černínského paláce usedne osoba, která arogantní amatérismus nahradí pragmatickým otevřeným přístupem s puncem profesionality. Česká republika si zaslouží, aby po čtyřech letech její šéf diplomacie opět prosazoval české národní zájmy, ať už politické či ekonomické, aby vztahy s jinými zeměmi budoval a ne je rozbíjel, aby cizím partnerům naslouchal a ne je poučoval. Ministerstvo zahraničí si zaslouží šéfa, který se nebude bát prosazovat na vládě a na ministerstvu financí zájmy svého resortu. Ministra, který nebude upřednostňovat názor neziskovek či cizích agentů před názorem svých vlastních diplomatů. Ministra, který dokáže ocenit zkušené doyeny našeho diplomatického sboru.

Čím více liberální média útočí na potenciální kandidáty na ministra zahraničí, tím více je evidentní, že budoucí ministr nebude jen figurkou starající se primárně o svůj vztah s vybranými novináři či o každý jednotlivý příspěvek na sociálních sítích. Že to budoucí ministr zahraničí nebude mít jednoduché, je jasné už teď. Kdyby byl dnes Jan Lipavský kandidátem na ministra třeba za Motoristy (proboha, to není doporučení), po podobné mediální masáži by kapituloval tak po týdnu. Vybraná média by ho nejprve stáhla z kůže a pak rozporcovala. Pomyslným bičem by byl nízký věk, nedostatek zkušeností se zahraniční politikou (jeden ze šesti místopředsedů zahraničního výboru Sněmovny by byla nedostačující kvalifikace), nulové manažerské zkušenosti (manažer v IT firmě, kde ale nikoho neřídil) a v závěru samozřejmě jeho nedostatečné vzdělání korunované bakalářskou prací opravdu mizerné úrovně. Protože ale kopal za relativně „správný tým“ (aby pak přestoupil do ještě správnějšího), vysloužil si od svých fandů titul nejlepšího ministra všech dob. Je nad slunce jasné, že ti stejní by rádi torpédovali každé jméno na šéfa Černínského paláce, který nebude aspoň 90% kopií Lipavského. Je ale zároveň evidentní, že pokud chceme mít fungující zahraniční službu naší země, podporující naší proexportní ekonomiku, efektivně hájící zájmy našich občanů v zahraničí, musí být ministrem zahraničí člověk, který je přesným opakem  Jana Lipavského.