Česká republika stále v rámci EU vykazuje podprůměrný objem skutečně realizovaného, proplaceného čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 až 2020. Za celou EU činí průměrný podíl proplacené částky na celkovém přiděleném objemu prostředků 20 procent, zatímco v České republice 18 procent. Úspěšnější v čerpání než Česká republika je také většina zemí, které mají v rámci běžícího programového období přidělen ještě vyšší absolutní objem celkových prostředků. Například Polsko má přidělen vůbec nejvyšší objem prostředků ze všech členských zemí EU, přičemž zároveň Varšava aktivněji čerpá, ve smyslu vyššího proplaceného podílu přiděleného objemu. Česká republika tedy nemůže příliš argumentovat tím, že má přidělen nadprůměrný objem prostředků a že tedy proto je čerpání nutně náročnější, neboť se musí zprocesovat celkově více projektů. To platí jen do určité míry. Ve skutečně proplacených penězích je ČR stále sedmá nejhorší v celé Evropské unii. V rámci zemí Visegrádské skupiny je v čerpání aktivnější Polsko a Maďarsko, Slovensko je na tom nepatrně hůře než ČR. Česká republika by tedy měla ve svém tempu čerpání přidat, jinak hrozí opět překotné dočerpávání jako v roce 2015. To má bohužel za následek i to, že jsou financovány projekty s nižší přidanou hodnotou, jen aby se peníze stačily utratit. Financují se tak cyklostezky nebo opravy okresních silnic, zatímco například na přípravu větších infrastrukturních projektů, dálnic atp., nezbývá pak už čas.