Efekt propadu cen ropy lze dobře ilustrovat například na prognóze inflace Českou národní bankou. Ta ještě počátkem listopadu počítala s prosincovou inflací 0,6 procenta. Skutečnost však byla odlišná, když index spotřebitelských cen v poslední loňském měsíci meziročně přidal pouze 0,1 procenta. Rozdíl, 0,5 procentního bodu, lze v podstatě celý připsat právě poklesu cen ropy na světových trzích, neboť ostatní deflační faktory působící na českou ekonomiku v daném období již byly dostatečně a vlastně v plné míře známy a v prognóze zohledněny (mezi tyto deflační faktory patří letní dobrá zemědělská úroda, dopad sankcí a protisankcí souvisejících s rusko-ukrajinským konfliktem a v neposlední řadě hospodářský útlum eurozóny).

Při přetrvávajících nízkých cenách ropy bude jejich dopad na českou ekonomku ještě sílit ruku v ruce s tím, jak budou tyto snížené ceny „prosakovat“ ekonomikou (nejdříve se odrazí v nižších cenách pohonných hmot, následně případně v redukci cen průmyslových vstupů a obecně v celé širší ekonomice). Jestliže tedy ČNB počítala ve zmíněné prognóze pro první čtvrtletí roku 2015 s meziroční inflací ve výši 0,9 procenta, bude muset v další prognóze tento odhad poměrně výrazně přehodnotit směrem dolů. A to ještě o víc než o 0,5 procentního bodu (prosincový rozdíl mezi prognózou a realitou). Ceny se totiž podle všeho budou v prvním čtvrtletí letošního roku pohybovat nejvýše opravdu jen na úrovni 0,1 nebo 0,2 procenta meziročního růstu, přičemž rozhodně nelze vyloučit jejich propad do deflačního pásma.