Západ zřejmě tento týden zavede embargo na ruskou ropu. Podobné embargo nyní uplatňuje například vůči Íránu. Otázkou je, do jaké míry by embargo na ruskou ropu uplatnil. A do jaké míry by uplatnil související embargo na ruský zemní plyn.

I kdyby se jednalo o embargo úplné, je přehnaně optimistické sázet na to, že ruskou ekonomiku „vyřadí z provozu“ v řádu dnů nebo týdnů a že tedy zásadně pozmění plány Kremlu s dobýváním Ukrajiny. Embargo je ale bezpochyby razantní sankcí a ve spojení s dalšími, zejména těmi uvedenými o minulém víkendu, je to zaručený způsob, jak ruské ekonomice přivodit opravdu silné krvácení.

Silné krvácení ruské ekonomiky ale znamená také to, že Kreml může tlačit na své generály, aby ukrajinskou „zvláštní vojenskou operaci“ dokončili co nejdříve, aby náklady nenarůstaly do nezvládnutelných mezí. Ruští vojáci tak zřejmě i proto stupňují svoji agresi a jejich nápor zjevně stále méně rozlišuje mezi vojenskými a civilními cíli. Evidentně usilují o brutální „srovnání se zemí“ celých měst. Nepochybně právě i proto, že pospíchají. A pospíchají z důvodů reputačních, aby se Ukrajina neproměnila v další „Afghánistán“. Ale právě i z důvodů finančních.

Lawrence Freedman, profesor válečných studií londýnské King’s College, odhaduje náklady válčení, jimž Rusko čelí, na lehce přes miliardu dolarů denně (cca 25 miliard korun denně).