Americká média a bubliny sociálních sítí polarizují politickou scénu natolik, že ve finále proti sobě stojí totálně otrlý Trump a „dědeček hříbeček“ Biden. Prvnímu jeho egocentrická otrlost umožňuje, aby po něm mediální útoky, které by málokdo jiný snesl, stékaly jako po teflonu. Druhý je tak široce konsensuální, ale i natolik bez barvy a zápachu, že může z pozice „méně výrazného ze dvou zel“ oslovit nakonec rozhodující část voličů. Prezidentskému klání tak ale bohužel chybí kandidát, který by Americe v příštích čtyřech letech mohl vrátit to, čím bývala. Přirozeně respektovanou velmocí.

Zvítězí-li Biden, zmírní napětí mezi USA a EU (nikoli však mezi USA a Čínou) a za potlesku médií také demokratický kandidát zruší podstatnou část Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Bohatším Američanům citelně navýší daně. Velké korporace mu jistě „povinně“ zatleskají také, ale své zisky budou dále – a o to sofistikovaněji – danit k v tomu určených rájích a skrze ještě spletitější struktury než doposud. Z vyššího daňového inkasa ovšem Biden pokryje část výdajů na dvoubilionový balík zelených opatření, zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.