V rámci překotného dočerpávání prostředků právě z tohoto období došlo zejména v letech 2015 a 2016 k citelnému zlepšení pololetní čisté pozice. Podobný cyklus lze předpokládat i v běžícím programovém období 2014 až 2020, zejména v letech 2021 a 2022 a částečně v roce 2023 se dočerpávání pravděpodobně opět projeví citelným zlepšením čisté pozice ČR. Takto nerovnoměrný vývoj čerpání prostředků z rozpočtu EU není optimální. Z důvodu zmíněného dočerpávání prostředků z programového období 2007 až 2013 chyběly zodpovědným institucím v ČR kapacity na čerpání v rámci běžícího programového období. Pokud se Sobotkova vláda holedbala zlepšením v čerpání, dnešní výsledek čisté pozice tuto sebechválu relativizuje. Jestliže vláda napřela své síly k dočerpávání prostředků v rámci končícího období, měla současně zajistit plynulý náběh čerpání v rámci běžícího programového období. To se ale nestalo. Proto deklarovaný úspěch s dočerpáváním je úspěšný nanejvýš jen z poloviny.
Česká republika v čerpání zaostává za dalšími zeměmi regionu. V ČR bylo proplaceno pouze 1,5 procenta částky přidělené v rámci programového období 2014 až 2020. V případě Maďarska je to 4,2 procenta, v případě Polska 4,1 procenta a v případě Slovenska to na konci března letošního roku bylo 3,5 procenta. V ČR byl navíc alokován jen malý podíl evropských peněz z programového období 2014 až 2020, dosud jen 4,4 procenta. V Maďarsku ale už alokovali více než 50 procent, v Polsku zhruba 22 procenta a na Slovensku 19,8 procenta. V ČR se tedy bude patrně opět dočerpávat „za pět minut dvanáct“, opět překotně, což povede ve vyšší míře k financování neefektivních projektů.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom
Psali jsme:
autor: PV
