Gabalovi lidé tehdy spočítali, že je u nás asi dvě stě obcí, kde najdeme ghetta, nebo, jak se tomu mírněji, kulantněji, korektněji říká „sociálně vyloučené lokality“. Ghett před zhruba osmi lety u nás bylo tři sta třicet.
Dnes tak jasná čísla k dispozici nemáme. Ale dají se snadno odvodit. Vláda na konci února přijala Zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení za roky 2011 až 2015. Z toho dokumentu a z rozhovorů s lidmi, kteří ho dali dohromady, vyplývá: dnes u nás máme zhruba dvakrát víc obcí, kde existují sociálně vyloučené lokality. Máme tedy přes šest set ghett, možná až šest set padesát. A čtyři sta obcí, kde je najdeme.
To je megamalér. Přitom problém není v nedostatku peněz. Stát jich má podle expertů zatím dost. Může čerpat ze strukturálních fondů Evropské unie. Proč tedy počet ghett roste? Proč přibývá lidí, kteří žijí v katastrofálních podmínkách a často nemají šanci sehnat práci?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas